Aukce #00330 - 1998 - b.k. - Karlova Univerzita

POLOŽKA
1998 - b.k. - Karlova Univerzita

AUKCE

Číslo aukce:	# 00330
Zahájení aukce:	20.12.2010
Aukce končí:	10.01.2011
Vyvolávací cena:	320,00 Kč
Dosažená cena:	550,00 Kč (capi)
Cílová cena (kup teď):	700,00 Kč
Minimální příhoz :	50,00 Kč
Minimální nabídka :	600,00 Kč
Příhozů:	4

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
autorka Majka Wichnerová
Rytec: Lubomír Lietava
Emitent: Česká národní banka - ČNB
razila Bižuterie Česká mincovna, a.s.

průměr: 31 mm, síla: 2.6 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná, 250 vroubků
provedení proof - limit 3.000 ks
provedení b.k. - limit 26.600 ks

VÍTE, ŽE:

Dukáty a medaile s moravskými motivy jsou oblíbeným suvenýrem z Moravy. Připomínají Moravu návštěvám i vašim obchodním partnerům. Jsou cenné a dobře se s nimi cestuje. Každá mince reprezentuje krásy Moravy. Je malým poslem prastarého národa poutající pozornost.

PŘÍHOZY V AUKCI #00330

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
capi	10.01.2011	550,00 Kč
Nick25111	10.01.2011	500,00 Kč
Vlaben	27.12.2010	420,00 Kč
miros	26.12.2010	370,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
6943	13.03.2017	750 Kč	751 Kč
6600	18.12.2016	750 Kč	850 Kč
4451	24.11.2014	600 Kč	700 Kč
2440	15.04.2013	550 Kč	551 Kč
330	10.01.2011	320 Kč	550 Kč
124	25.11.2010	120 Kč	600 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karel IV. T. G. Masaryk Svatý Václav český lev moravská orlice

Luboš Charvát Mistři české numismatiky

Autor řady českých medailí a mincí Luboš Charvát začínal jako rytec.

Tím se vyučil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově, odkud po maturitě přešel do Jablonecké bižuterie. Od roku 1992 pracuje na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou jako odborný pedagog pro obor rytí kovů. První minci ČNB realizoval v roce 2002. Sám sebe považuje spíše za řemeslníka než výtvarníka. Přiznává, že blízké jsou mu zejména technické motivy, ostatně už v dětském věku stavěl modely letadel a lodí. Rád ale zpracovává také portréty. Luboš Charvát má rozvinutý smysl pro humor, díky němuž je oblíben i mezi studenty.

Původně jste vystudoval obor rytecký. Kdy jste se sám stal aktivním tvůrcem numizmatiky?
K navrhování medailí a mincí do soutěží jsem se dostal až při práci učitele na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, kde se soutěží zúčastňovalo více výtvarníků i studentů. Abych se přiznal, tak se nepovažuji za výtvarníka, ale především za řemeslníka. Vždy mě velice bavilo především rytectví.

K nízkému reliéfu se však pravidelně vracíte a vaše návrhy rozhodněv propadlišti dějin nekončí. Čím vás práce medailéra přitahuje?

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

Opavské psí známky z 19. století

Nic nedokresluje rozpaky provázející dřívější pohled na účelové známky nejrůznějšího druhu v opavském muzeu lépe, než konvolut evidenčních psích známek z 19. a prvé poloviny 20. století.

Prvotní zařazení materiálu tohoto druhu ke sbírkám numismatickým, vystřídal názor oscilující mezi jeho umístěním někam na samou periferii numismatického zájmu a úplným zavržením, až po výsledné zakončení jeho putování přiřazením do sbírek historických.1

Obecně se však tyto drobné reálie dokreslující kdysi všední každodennost, dočkaly konečně svého místa na výsluní a jsou dnes (zvláště ty z 19. století) vyhledávaným sběratelským artiklem. Jsou-li „čitelné“ a navíc mají jistý výtvarný náboj, stávají se půvabnými doklady někdejší reality všedního dne konce předminulého století.
Za nejstarší evidenční psí známku z Opavy (ze Slezska?) je zatím možno považovat muzejní exemplář z roku 1874.2 Pouhých pět let tak dělí tento vzácný opavský kus od dosud nejstarší publikované psí známky z roku 1869, pocházející z Kroměříže.3 Města Kroměříž a Olomouc obdržela na Moravě jako prvá, a to počátkem roku 1869, povolení vybírat poplatky za držení psů.4 Svoji prioritu si v tomto směru Morava udržela i v letech následujících, neboť počátkem příštího roku uděluje císař povolení dalším městům Příboru, Moravské Třebové a Svitavám, v závěru téhož roku ještě Znojmu a Brnu. O rok později, tedy koncem roku 1871 pak Jihlavě a Novému Jičínu.5 O situaci na severní Moravě či Slezsku jsme však informováni pouze sporadicky.6

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY