Aukce #06516 - 1998 - b.k. - Karlova Univerzita

POLOŽKA
1998 - b.k. - Karlova Univerzita

AUKCE

Číslo aukce:	# 06516
Zahájení aukce:	04.11.2016
Aukce končí:	20.11.2016
Vyvolávací cena:	750,00 Kč
Dosažená cena:	750,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	850,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	750,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
autorka Majka Wichnerová
Rytec: Lubomír Lietava
Emitent: Česká národní banka - ČNB
razila Bižuterie Česká mincovna, a.s.

průměr: 31 mm, síla: 2.6 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná, 250 vroubků
provedení proof - limit 3.000 ks
provedení b.k. - limit 26.600 ks

VÍTE, ŽE:

Vznik každé mince je spojen s veřejnou soutěží uměleckých návrhů. Vybrané zdařilé umělecké návrhy předních českých výtvarníků jsou nyní k dostání v sběratelských sadách. České nevydané mince jsou unikátní realizací nevydaných výtvarných návrhů českých platidel.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

Ze světa kovových známek (18) Kovová vojenská platidla a známky

Vojska ať občanská či profesionální vždy provázely peníze.

Čas od času byla vojenská pokladna nucena uchýlit se s výplatou žoldu nebo při nákupech proviantu od obchodníků z rozličných příčin k provizoriu a vydat vlastní kreditní platidla. Ve vojenském prostředí rovněž vznikaly specifické platební prostředky, jež byly ušité na míru prostředí, v němž vznikly a obíhaly. Nejvíce ražeb spojených s armádou bylo vydáno v militantním Německu, zejména v době Viléma II. a za II. světové války. Řada z nich nemá patrně jinde obdoby.

O měděných denárech Septimia Severa (193-211) se traduje, že byly ražené pro římská vojska táhnoucí do pole proti barbarům, a to z prozaických důvodů. Když padla vojenská pokladna s mědí do rukou barbarů, nedošlo pro stát k velké újmě. Na konci vojenské kampaně byly denáry z obecného kovu navrátivším se legionářům vyměněny za stříbrné.
RIC1 žádné měděné denáry přímo nezmiňuje, uvádí jen postříbřené denáry ze závěru vlády Septimia Severa z roku 209. Ve skutečnosti to tedy byly suberátní mince, některé snad i dobové padělky2 (obr. 1).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (31) Známky s Gambrinem a kozlem

K výtvarně zajímavým námětům na zpravidla ikonograficky strohých účelových známkách patří pivní a pivovarské atributy.

Pivovarské nářadí – limpy, šoufek, vidrovací lopaty apod., rozmanité nádoby ke konzumaci či transportu piva – poháry, sklenice, holby, korbely, lahve, sudy, a chmelové ratolesti či věnce symbolizují na účelových známkách pivo. K tomuto inventáři se řadí ještě dvě živé bytosti, král Gambrinus a kozel.

Kdo to byl Gambrinus, jenž je na známkách vyobrazen? Ottův slovník naučný ve stejnojmenném hesle uvádí: Gambrinus, dle Aventinovy kroniky bavorské král flanderský, který první počal vařiti pivo. Báje ta vznikla nejspíše splynutím jména vévody brabantského »Jan primus« (t.j. první) zvaného, který v l. 1251–94 v zemi brabantské vládl, na prosbu sladovnického cechu brusselského přijal čestné předsednictví cechu a proto vyobrazen byl v cechovní místnosti s pohárem pěnícího se piva v ruce. V internetové encyklopedii CoJeCo se v hesle Gambrinus dočteme toto: Mytický král a vynálezce piva, údajně privilegovaný číšník Karla I. Velikého nebo král brabantský. Později pokládán za nižší božstvo bakchického charakteru či nesprávně za zkomoleninu jména brabantského vévody Jana I. (primus) (1251–1294). Zobrazován s pěnícím pohárem v ruce, resp. s chmelovým věncem na hlavě. Němečtí dějepisci popisují Gambrina jako jednoho z germánských vladařů z období římské říše. Ten podle legendy upsal svou duši ďáblu, aby mu pomohl zapomenout na nenaplněnou lásku. Pekelník následně naučil Gambrina vařit pivo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY