Svatý Václav Mince, medaile, plakety a odznaky
Svatý Václav (* 907/908, † 28. 9. 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona České země a symbol české státnosti. Dále je patronem junáků, vinařů a sládků.
O životě svatého Václava nejsou téměř žádné spolehlivé doklady. Kolem osoby tohoto knížete a jeho života proto dodnes panuje řada dohadů a otazníků. Není jisté jeho datum narození ani datum úmrtí.1
Jaký byl historický kníže Václav? Kromě díla saského kronikáře Widukinda z Corvey, čerpají historici své poznatky o knížeti Václavovi především z početných legend. Legendy knížete většinou líčí jako dobrého křesťana, zbožného a vzdělaného vladaře. Výsledky průzkumu dochovaných kosterních pozůstatků ukazují, že Václav musel být štíhlý, poměrně vysoký muž se svalnatou postavou, patrně fyzicky velmi zdatný. Václav byl synem přemyslovského knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry, pocházející z knížecího rodu Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. jeho žena Ludmila, později prohlášená za svatou. Někdy mezi roky 915-921 se narodil Václavův mladší bratr Boleslav. Ponechme stranou politickou situaci v Čechách za vlády knížete Václava i jeho vztah k bavorským a saským sousedům s ohledem sílící tlak římskoněmecké říše na rodící se český stát, o tom je pojednáno v navazujících článcích tohoto čísla M&B. Na tomto místě je jen třeba připomenout si, že Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi během své návštěvy v sídle svého bratra Boleslava.2 Jednotlivé legendy se v líčení Václavovy smrti i data vraždy rozcházejí. Pravděpodobně nejstarší vyobrazení vraždy svatého Václava se nachází v tzv. Wolfenbüttelském rukopisu Gumpoldovy legendy z konce 10. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Jáchymovské tříkrejcary Ferdinanda II. z roku 1629 a 1631 bez mincovní značky
Ražby císaře Ferdinanda II. (1619-1637) jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.
Celá doba vlády Ferdinanda II. byla poznamenána třicetiletou válkou a to se samozřejmě odrazilo i v mincovní produkci. Mincovny v říši, české nevyjímaje, produkovaly v tomto období značné množství mincí ke krytí válečných výdajů. Z drobné mince patří mezi nejrozšířenější ražby tříkrejcary, ražené prakticky ve všech vládních mincovnách. Před více než patnácti lety jsem získal pro svou sbírku tříkrejcary bez značky mincovny či mincmistra s letopočty 1629 a 1631 na první pohled typicky české provenience, které tehdy nebyly podchyceny v žádném soupisu českých ražeb císaře Ferdinanda II.1 Popis a fotodokumentaci obou ražeb jsem tenkrát jako v řadě jiných případů poskytl Ing. Halačkovi k zapracování do prvního doplňku jeho soupisu mincí zemí Koruny české.2
Popis mincí
Čechy, Ferdinand II., tříkrejcar s letopočtem 1629 bez značky mincovny i mincmistra, průměr 20,5×20,3 mm, hmotnost 1,53 g, ryzost nezjišťována
av: Portrét Ferdinanda II. zprava s vavřínovým věncem na hlavě, s okružím mírně prohnutým podle brady a v brnění překrytém pláštěm. Vše v hladkém kruhu dole přerušeném.
Opis: FERDI•II•D•G•R (3)
I•S•A•G•H•B•REX•
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
rv: Uprostřed je korunovaný císařský dvojhlavý orel s korunovaným štítkem na prsou. Vše je v hladkém tenkém kruhu nahoře přerušeném korunou, která odděluje začátek a konec opisu.
Opis: ARCH•AV•DVX
(3) BV•MA•M•1629
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
