Transformers
Transformers ze stříbrného plátna na stříbrné minci !
Transformers ze stříbrného plátna na stříbrné minci !
Firma Hasbro přišla v roce 1984 s novým fenoménem. Stali se jím první transformeři - Optimus Prime, Megatron, Bumblebee, Jazz a Starscream. Tato hračka byla tak populární, že inspirovala řady seriálů, vycházel jim věnovaný komiks a byl natočen i celovečerní animovaný film (Transformers: The Movie), kde jsou poprvé zmíněny dvě znepřátelené strany Autoboti a Deceptikoni.
Prakticky odnepaměti ve vesmíru kolem nás zuří válka dvou vyspělých mimozemských civilizaci, „hodných“ Autoboů a „zlých“ Deceptikonů. Dosud se nám vyhýbala, ale když tito vyspělí mechanoidi objeví na Zemi zdroj energie, jehož ovládnutí může jedné či druhé straně přinést konečné vítězství, proměnila se naše planeta v bojiště oživlých mechanických obrů.
Transformers patří k nejúspěšnějším hračkám v historii. Roboti, kteří se dokážou přetransformovat v libovolný dopravní prostředek nebo stroj fascinují a inspirují dodnes nejen malé inženýry ale i jejich tatínky...
Australská mincovna Perth Mint letos uvádí na český trh stříbrné mince s postavami hlavních hrdinů - Optima Prima a Megatrona.
Mince, které si mohou zájemci objednat u autorizovaného distributora pro český slovenský trh na Zlatemince.cz nebo přímo zakoupit ve specializované prodejně v budově Obecního domu v Praze se české sběratelské veřejnosti představí taky na výstavě Sběratel 2009, která proběhne ve dnech 3.-5. září na výstavišti v Holešovicích.
MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.
Je
poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.
Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního
řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián
II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
