Aukce #03955 - 200 Kč 1999 200. výročí Akademie výtvarného umění v Praze

POLOŽKA
200 Kč 1999 200. výročí Akademie výtvarného umění v Praze

AUKCE

Číslo aukce:	# 03955
Zahájení aukce:	14.04.2014
Aukce končí:	28.04.2014
Vyvolávací cena:	2700,00 Kč
Dosažená cena:	2702,00 Kč (Nick1666)
Cílová cena (kup teď):	3000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	2703,00 Kč
Příhozů:	2

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: Lukáš Rudolf

průměr mince 31 mm, síla 2,2 mm
hmotnost 13 g
proof - hrana hladká, b.k. - hrana vroubkovaná
mince je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi
rok 1999 provedení Proof - 3000 ks
provedení b.k. - 20000 ks

STAV

Provedení proof.

VÍTE, ŽE:

Alternativní návrhy výtvarné podoby můžete získat v unikátní sadě nevydaných mincí 5000 Kč vydané Pražskou mincovnou. V každé sadě jsou tři soutěžní návrhy předních českých medailérů. Bez nominální hodnoty. Podívejte se.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Fortuna 1 Oz

MAĎARSKÝ FORINT Vývoj, katalogizace, významné emise

Na území Maďarska je platnou měnovou jednotkou maďarský forint, která má určený mezinárodní kód dle ISO 4217 HUF.

Běžně se však mimo HUF používá symbol Ft. Setinou forintu je tzv. fillér. Ten byl zaveden v uherském měnovém systému roku 1892, kdy byla na území Rakouska–Uherska zavedena rakousko–uherská koruna. Fillér se tedy stal 1/100 uherské koruny. Od té doby zůstal dílčí měnovou jednotkou až dosud, i když došlo ve vývoji měnových jednotek v Maďarsku k několika zásadním změnám (viz dále).

Označení forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d‘oro. Do oběhu byl forint v Maďarsku zaveden v polovině roku 1946, kdy došlo k výraznému znehodnocení předchozí měnovou jednotku pengő. Hyperinflační stav byl příčinou nezvykle velkého poměru nastupujícího forintu a končící pengő. Jeden forint byl v té době směnitelný za 4×1029 pengő. Pokud jde o značení měnové jednotky na bankovkách, platilo již v roce 1878, kdy došlo k vytvoření Rakousko–uherské banky, že označení měnové jednotky bylo odlišné na reverzu a averzu. Na jedné straně (R) byl text německý a měna se označovala jako gulden, kdežto na straně druhé (A) to byl forint (sing.) nebo forintot (plurál). Jako příklad můžeme uvézt bankovky # PS174–177 z roku 1849.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.

Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad

S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.

Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova posledního nedokončeného románu.

Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY