Aukce #09541 - 200 Kč 20 let ČNB a české měny

POLOŽKA
200 Kč 20 let ČNB a české měny

AUKCE

Číslo aukce:	# 09541
Zahájení aukce:	25.04.2023
Aukce končí:	08.05.2023
Vyvolávací cena:	540,00 Kč
Dosažená cena:	706,00 Kč (N25399417)
Cílová cena (kup teď):	2000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	707,00 Kč
Příhozů:	9

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: ak. soch. Vladimír Oppl
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 925/1000 Ag 75/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limit provedení proof: 18700 ks
limit provedení b.k.: 7300 ks
emise: 6.2.2013

STAV

Provedení proof. Čára na certifikátu.

VÍTE, ŽE:

Mince předních evropských zemí ze zlata a stříbra. Prohlédněte si výběr nejzajímavějších titulů Polska. Zahraniční zlaté a stříbrné mince jsou vhodnou formou investice a u sběratelů jsou velmi oblíbené. Vyberte si z naší nabídky zahraničních mincí.

PŘÍHOZY V AUKCI #09541

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
N25399417	07.05.2023	706,00 Kč
N7848758	08.05.2023	706,00 Kč
N10018558	06.05.2023	702,00 Kč
N25399417	04.05.2023	700,00 Kč
prdos	04.05.2023	700,00 Kč
prdos	04.05.2023	652,00 Kč
prdos	26.04.2023	650,00 Kč
N25399417	02.05.2023	650,00 Kč
N25399417	25.04.2023	600,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9541	08.05.2023	540 Kč	706 Kč
9395	29.01.2023	390 Kč	866 Kč
9378	21.12.2022	390 Kč	1062 Kč
8816	24.11.2019	200 Kč	800 Kč
8692	27.10.2019	200 Kč	408 Kč
8371	26.05.2019	300 Kč	421 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

HRAD RABÍ

Zlatá mince 5000 Kč 2018 II

Šestou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Rabí, kterou vydala Česká národní banka 18. září 2018 na základě vyhlášky č. 198/2018 Sb.

Hrad Rabí je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Jeho založení není písemně doloženo, snad vznikl na počátku 14. století. První zmínka je až z roku 1380, kdy Rabí vlastnili páni z Rýzmberka. Nejstarší část komplexu s velkou hranolovou věží byla na přelomu 14. a 15. století rozšířena a přestavěna ke zlepšení opevnění, které patřilo k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Páni z Rýzmberka vystupovali proti husitství a tak bylo Rabí v letech 1420 a 1421 obléháno a dobyto husitskými vojsky, při němž zde husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova pravděpodobně přišel o druhé oko. K největšímu rozkvětu hradu došlo na konci 15. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, který nechal provést řadu stavebních úprav za pravděpodobné účasti stavitele Benedikta Rejta. V té době také vznikly předsunuté dělové bašty na mohutných zdech a podhradí bylo povýšeno na město. Půtovi potomci se ale zadlužili a rabské panství několikrát změnilo majitele.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (5)

Krok ze starověku do středověku

Každé přechodné historické období mísí staré a nové, odcházející a přicházející. Legendy na mincích to samozřejmě odrážejí. Pozdní antika a raný středověk měly jako společný jmenovatel křesťanství. Obsah textů mincí, a také výtvarné provedení písma, nám nabízejí cenná dobová svědectví o prorůstání státu a nové víry.

Stůl v koutě krčmy obsadila skupina veteránů. „Něco vám vokážu“, řekl jeden a nechal kolovat malou bronzovou minci. „Tuhleto malý znamení je mi ňáký povědomý “. Nejstřízlivější přiblížil peníz až k očím: „Máš pravdu, tohle jsme si malovali na štíty tehdá před bitvou u Milvijskýho mostu. Ale co to je, to sem už zapomněl.“ Mince šla z ruky do ruky, a také další bývalí legionáři jen vrtěli hlavami. „To je přece Christogram,“ neudržel se otrávený krčmář, který jim právě doléval. Zničení Říma barbary roku 476 ukončilo dějiny západořímské říše. Než k tomu ale došlo, vytvořilo několik císařů podmínky k přežití říše v transformované podobě a na jiném místě. Nejdůležitějším z nich byl Flavius Valerius Constantinus (274–337), kterého známe spíš pod jménem Konstantin I. Veliký.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY