Vzpomínka na Václava Havla
Rád bych začal toto numismatické téma trochu netradičně, a to vzpomínkou na moje osobní setkání s Václavem Havlem.
Na jaře roku 2009, pár měsíců poté, co vyšla moje kniha Naši prezidenti na mincích, medailích a plaketách 1918–1993–2008, za mnou přišel dlouholetý přítel, kolega a známý numismatik pan Jindřich Holna s otázkou: „Už má vaši knihu prezident Havel?“ Na moji odpověď, že nemá, mi k mému úžasu nabídl: „Když budete trochu trpělivý,
zkusím zařídit, abyste mu ji v létě mohl osobně předat včetně toho, že vám jednu knihu podepíše.“
Netrpělivě jsem pak čekal, až se dovím místo a datum setkání. Nakonec to bylo v sobotu 15. srpna přímo u Václava Havla na jeho chalupě v Hrádečku u Vlčic kousek od Trutnova. Havlovým sousedem na Hrádečku byl shodou okolností jeho přítel z vojny Andrej Krob – hrádečkovský pamětník, jinak dlouholetý jevištní mistr, příležitostný herec, legendární
režisér her Václava Havla, dokumentarista a zakladatel Divadla Na tahu. Hrádeček se díky tomuto spojení stal na mnoho let kulturním centrem a zázemím. Má návštěva se uskutečnila
v době konání takzvané zahradní slavnosti, kde se hrálo divadlo, četly texty, pořádala výstava i koncert, promítaly se filmy. Bylo to tradiční setkání jejich přátel a osobností z různých oblastí kultury. Režie mého setkání s panem prezidentem se ujal sám Andrej Krob. Nebyl jsem pochopitelně jediný, kdo čekal na přijetí. Přišel jsem to odpoledne na řadu jako poslední a jak se ukázalo, to mělo výhodu v tom, že jsme na sebe měli relativně dost času. Pan Krob nás vzájemně představil a já předal Václavu Havlovi knihu s věnováním. Hned v ní začal listovat a živě se zajímal o to, co mě přivedlo k numismatice.
Chtěl vědět, co mě vedlo k jejímu napsání, zda je to moje první práce. Potom jsme probírali obsah mé práce, samozřejmě ho nejvíce zajímala kapitola věnovaná jeho osobě, velkou pozornost věnoval jednotlivým medailím a jejich autorům. Vůbec jsme nesledovali čas, z příjemně plynoucího rozhovoru nás vytrhlo až upozornění, že pan prezident už měl zahajovat na scéně v amfiteátru divadelní představení – svou hru Vernisáž. Rozloučili jsme se a pan prezident se mi na závěr setkání podepsal do mé knihy. Pak opíraje se o hůl pomalu odešel v doprovodu pana Kroba zahájit představení…
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Portugalsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… 2
Tak jako ostatní evropské přímořské státy ani Portugalsko nemohlo zůstat pozadu, co kolonií se týká a tak malinký evropský stát začal vysílat své mořeplavce do dalekých krajin za účelem územního a ekonomického zisku ku prospěchu Portugalska
Stejně jako ostatní evropské přímořské státy ani Portugalsko nemohlo zůstat pozadu, co kolonií se týká a tak malinký evropský stát začal vysílat své mořeplavce do dalekých krajin za účelem územního a ekonomického zisku ku prospěchu Portugalska
V samém úvodu se přesuneme do země zvané Mosambik (Portugalská východní Afrika), která se nachází v jihovýchodní části afrického kontinentu při pobřeží Indického oceánu. Tuto krajinu objevil portugalský mořeplavec Vasco da Gama v roce 1498 s flotilou čtyř lodí. Mosambik v té době znamenal vlastně pouze ostrov při pobřeží, podle kterého se pojmenovala i pevnina. Na tomto ostrově počátkem 16. století probíhala výstavba velké pevnosti, pro kterou byly dováženy žulové kvádry až ze samotného Portugalska. Jednalo se o strategicky důležitou polohu ostrova umožňující rychle reagovat na jakkoliv vzniklou situaci. Dobrá základna pro obranu s výbornými kotvišti pro lodě a to vše přímo pod zdmi pevnosti. Obdobné pevnosti se poté počali stavět také na pevnině. Rokem 1505 počíná kolonizace dnešního území
Mosambiku. V druhé polovině 16. století byla podniknuta výprava zasahující 350 km do vnitrozemí za účelem hledání zlata.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
