Aukce #05627 - 200 Kč 2005 100. výročí narození Jana Wericha

POLOŽKA
200 Kč 2005 100. výročí narození Jana Wericha

AUKCE

Číslo aukce:	# 05627
Zahájení aukce:	25.11.2015
Aukce končí:	07.12.2015
Vyvolávací cena:	3300,00 Kč
Dosažená cena:	3300,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	3600,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	3300,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autoři Milan Hank, manželé Velingerovi
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm, síla: 2.3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení proof - limit 5000 ks
b.k. - limit 13500 ks

STAV

Provedení proof.

VÍTE, ŽE:

Neunikla vám emise nové mince z roku 2010? Nebude ve vaší sbírce chybět limitovaný unikát? Podívejte se na přehled mincí, které jsme zařadili do naší nabídky v roce 2010.

PŘÍHOZY V AUKCI #05627

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
8063	04.11.2018	2900 Kč	2901 Kč
7773	18.03.2018	2800 Kč	2852 Kč
6501	20.11.2016	3300 Kč	3301 Kč
6257	18.08.2016	3300 Kč	3351 Kč
5557	23.11.2015	3300 Kč	3301 Kč
5428	12.10.2015	2400 Kč	3500 Kč
4628	16.02.2015	3500 Kč	3501 Kč
4553	02.02.2015	3300 Kč	3301 Kč
4480	08.12.2014	3300 Kč	3301 Kč
4393	24.11.2014	3300 Kč	3306 Kč
4097	23.06.2014	3300 Kč	3301 Kč
3869	31.03.2014	3300 Kč	3600 Kč
3641	06.01.2014	3300 Kč	3301 Kč
3251	16.09.2013	3300 Kč	3301 Kč
2973	22.07.2013	3300 Kč	3301 Kč
1929	26.11.2012	3400 Kč	3401 Kč
189	05.12.2010	1920 Kč	2501 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

100 Kč 2019

První česká pamětní bankovka

Zpravidla vás informujeme o emisi nových českých pamětních mincí. V tomto čísle můžeme vůbec poprvé pojednat o emisi pamětní bankovky, nominální hodnoty 100 Kč ke 100. výročí budování československé měny, kterou vydala Česká národní banka 31. ledna 2019 na základě vyhlášky č. 20/2019 Sb. Jedná se nejen o první pamětní bankovku ČNB a české měny, ale de iure naši první pamětní bankovku vůbec.

Historie budování samostatné československé měny se začala psát brzy po vzniku Československa na konci roku 1918. Reakcí na nedostatek zákonného rakousko-uherského oběživa byla příprava poukázek Zemské banky království Českého, ale rychlá změna hospodářské situace vedla prvního československého ministra financí Aloise Rašína k urychlení příprav měnové reformy a osamostatnění československé měny formou okolkování bankovek Rakousko-uherské banky vyšších nominálních hodnot. Na základě tzv. zmocňovacího zákona z 25. února 1919 došlo k uzavření státních hranic, kolkování bankovek a ve dnech 3.– 12. března i k jejich výměně, při níž byla zadržena polovina soukromé držby oběživa podléhajícího okolkování.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY