AKTUALIZUJTE STRÁNKU: Stiskem kláves F5 obnovíte plný obsah této stránky.
Zlato Aukce

Aukce #05555 - 200 Kč Založení Junáka Proof

AUKCE

Číslo aukce: #  05555  
Zahájení aukce: 09.11.2015  
Aukce končí:
 
23.11.2015
 
 
Vyvolávací cena: 630,00 Kč  
Dosažená cena: 631,00 Kč
(Nick31524)

 
Cílová cena (kup teď): 900,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 632,00 Kč  
Příhozů: 1  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 925/1000 Ag 75/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limitní náklad: 50.000 ks
limit provedení proof: 12 200 ks
limit provedení b.k.: 8 000 ks
emise: 11.4.2012


STAV

Provedení proof.


VÍTE, ŽE:

Mince předních evropských zemí ze zlata a stříbra. Prohlédněte si výběr nejzajímavějších titulů Kypru. Zahraniční zlaté a stříbrné mince jsou vhodnou formou investice a u sběratelů jsou velmi oblíbené. Vyberte si z naší nabídky zahraničních mincí.


ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

LITVA Emise z 1993–1994 a 2001–2003 (výběr)

Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.

Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.

Z hlediska notafilie není sběratelství litevských bankovek příliš rozšířeno, podobně, jako tomu je i u řady dalších postsovětských evropských či asijských republik. Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 byl zákonným platidlem v Litvě litevský litas (singulár). ISO 4217 kód byl stanoven na LTL. Množné číslo této měny je v litevštině litai (3–9) a litų (desítky). Jedna setina litasu se nazývala centas (množné číslo centai). Pro přiblížení problematiky litevských bankovek jsme věnovali při studiu notafilie tohoto regionu bankovky Pick#53a (1 litas), Pick#54a (2 litai) a Pick#65 (10 litu). Úvodem je potřebné sdělit, že historie litevské měny sahá až do roku 1919. SCWPM uvádí na straně 614 (SCWPM; 19th Ed; 2013) pouze systém litas, stejně tak jako SCWPM; 12th Ed; strana 813(2008). Historie litevské měny je však poněkud složitější. V období let 1919–1920 (v některé literatuře se uvádí až rok 1922) platil na území Litvy tzv. ost markiu systém. Byly vydány pouze tři bankovky v rozsahu nominálních hodnot 50–500–1000 ost markiu. Bankovky mají R odlišen barevně (shodně u všech tří nominálů) červeno-zeleno-žlutým ohraničením. Emitentem bankovek byla tzv. Lietuvos Úkio Bankas.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.



Pražské groše Vladislava II. Jagellonského Úvod do problematiky

V roce 1300 byla v Kutné Hoře zahájena ražba pražského groše, patrně nejznámější české mince, která byla svého času bez obav přijímána obyvatelstvem nejen v českých zemích, ale dokonce si vydobyla pozici celoevropsky uznávané měny.

Pražské groše byly v hojné míře raženy rovněž za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516).

Ražby Vladislava II. Jagellonského patří k mincím, které se těšily a stále těší poměrně značnému zájmu numismatiků. Dlouhá Vladislavova vláda a tehdejší značná produkce kutnohorské mincovny se odráží v existenci celé řady jejich typů a variant a prakticky každý větší nově popsaný soubor přináší nějaké dosud nepodchycené ražby. Značný zájem o jeho groše pak dokládají početné příspěvky, které jsou jim věnovány, a to v podobě drobných článků popisujících některé neznámé ražby, rozborů mincovních depotů obsahujících nezřídka stovky či tisíce exemplářů i celkových typologických zpracování.
Jako nejstarší pražské groše Vladislava jsou v literatuře oprávněně uváděny mince, jejichž obraz, přirozeně kromě jména panovníka, koresponduje s ražbami Jiřího z Poděbrad (1458–1471), což neklamně svědčí pro stejného řezače želez.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...