BULHARSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM Stručná historie, charakteristika vybraných bankovek
Bulharský lev (bulharsky лев) je zákonným platidlem balkánského státu Bulharsko.
název lev je pro bulharskou měnu používán již od roku 1881 (do roku 1885 [emitována bankovka #a1a - c] se označení týkalo výhradně mincí; kM#1 - kM#3[1881]) a vychází ze státního znaku, obsahujícího lva.
Označení lev je podobné jako měny dalších balkánských zemí; rumunské lei (=leu) a moldavské lei (=leu). Všechny měny se jmenují podle kočkovité šelmy (lev), jen výslovnost a zápis názvu je přizpůsoben bulharštině, rumunštině a moldavštině. ISO 4217 kód této měny je BGN. Jedna setina leva se jmenuje stotinka (1/100; bulharsky стотинка, množné číslo stotinki – стотинки). V roce 1999 provedla Bulharská národní banka radikální měnovou reformu - 1000 starých leva se transformovalo do 1 nového leva. ISO kód leva se změnil z do té doby platného BGL na dnes platné BGn(podle new lev). Z pohledu historie lze rozdělit vývoj bulharského leva na čtyři časové etapy; období 1. lev (leva) – období 4. lev (leva; viz tabulka níže). Od roku 1951 je centrálním (ústředním) emitentem bulharských bankovek Blgarska Narodna Banka (Българска Народна Банка).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Kolonie, kolonie a zase kolonie… (1) Francie
Rozpínavost evropských států patřila od středověku vždy mezi výsady mocností mající přístup k moři.
Mezi tyto velmoci se řadí také Francie, která v první polovině 17. století kolonizovala severní Ameriku z hlediska obchodního, nežli z pohledu strategického. Ve své době to neměli kolonizátoři nikterak jednoduché, protože naráželi na neustávající odpor již dříve usídlených Portugalců a Španělů.
Založením Port Royal a posléze po třech letech také města Quebec, dali podnět k založení kolonie s názvem Nová Francie, která se nacházela u břehu řeky Sv. Vavřince. Založením města Lousiany expandovali kolonisté ve prospěch krále více na západ. Po prohrané tkzvané sedmileté válce s Anglií však Francie o tuto kolonii přišla. V této době se také rozhodla
kolonizovat menší karibské oblasti, které se staly díky africkým otrokům výnosnými. Rokem 1604 se píše počátek kolonizace Francouzské Guyany, která zůstala kolonií do dnešních dob, proto se na tomto území platí evropskou měnou eurem. Francie se také kolonizačně rozvíjela na africkém kontinentu, kde získala značná území, o které postupem času opět přišla. Jednou z mnoha kolonií bych zmínil pohledem na bankovku stát na tomto černém kontinentě zvaný Francouzská Západní Afrika. Tato federace byla původně založena v roce 1895 jako unie Francouzského Súdánu, Pobřeží Slonoviny, Senegalu a Francouzské Guiney. Postupem času se tato federace rozrostla o sousední teritoria Dahomey a Mauretánie.
Po první světové válce bylo odebráno společenstvím národů Německu Francouzské Togo, které se připojilo k Dahomey, ale zachovalo si svou vlastní samosprávu. V průběhu svého trvání Francouzské Západní Afriky docházelo k mnoha reorganizacím, ale centrálně za chod unie odpovídal Dakarský generální guvernér přímo Ministerstvu pro kolonie v Paříži, naproti tomu jednotlivé složky této unie se zodpovídaly pouze Dakarskému gubernátu. V září 1958 proběhlo referendum o budoucnosti tohoto francouzského společenství. Jednotlivé země si zvolili možnost vzniku autonomních republik v rámci společenství, které však nemělo dlouhého trvání.
Jako jediná si v tu chvíli zvolila cestu úplné nezávislosti Guiney.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.