Aukce #00343 - 2000 - b.k. - Václav II Pražské groše

POLOŽKA
2000 - b.k. - Václav II Pražské groše

AUKCE

Číslo aukce:	# 00343
Zahájení aukce:	20.12.2010
Aukce končí:	10.01.2011
Vyvolávací cena:	396,00 Kč
Dosažená cena:	550,00 Kč (Nick74565)
Cílová cena (kup teď):	550,00 Kč
Minimální příhoz :	50,00 Kč
Minimální nabídka :	600,00 Kč
Příhozů:	2

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autoři Jiří Věneček
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm
síla: 2,3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag, 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
rok 2000 provedení Proof - 3500 ks
provedení b.k. - 20000 ks

VÍTE, ŽE:

Ze všeho co razí česká mincovna jsou sběratelsky nejzajímavější české mince. Od tzv. licenčních mincí je snadno rozeznáte: není na nich vyobrazení anglické královny...

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karel IV. T. G. Masaryk Svatý Václav český lev moravská orlice

MACAU–SOUČÁST VELKÉ ČÍNY Monetární systém a stručná historie MILOŠ KUDWEIS

Macau (澳門; zjednodušené znaky: 澳门; pinyin: Àomén, portugalsky Macau) je bývalá portugalská kolonie, od roku 1999 zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky.

V literatuře je Macao označováno jako jedna ze součástí tzv. velké Číny. Oficiální měnou na Macau je pataca (sing.;plurál patacas). Dílčí jednotkou pataca je avos2a - b (1/100). ISO kód měny je MOP. Pataca je pevným kurzem (1 : 1–1.03) navázána na hongkongský dolar (HKD; také HK$).

Termín pataca se dříve objevoval v různých variantách, jako je patacao, patace, pattacon nebo patagon. Zcela původně termínem pataca jsou značeny mince, ražené portugalským panovníkem Petrem II na území Brazilie. Později se pojmem pataca označovalo, především na území Brazilie, peso. Označení tereziánský tolar nahrazoval termín pataca v portugalských koloniích v oblasti severovýchodní Afriky. Pataca byla v letech 1910–1968 také měnovým systémem tzv. portugalského Timoru (Pick#1–Pick#30). Tyto bankovky tištěné prostřednictvím Banco Nacional Ultramarino (od roku 1905 také na území Macaa) v Lisabonu nebo Bradbury Wilkinson v Londýně byly označovány na reverzu termínem PAGÁVEL EM TIMOR. Dílčí jednotkou také v tomto případě byl avos.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.

UNIČOVSKÝ ZLATÝ POKLAD Utajený příběh šibeničního vrchu

Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova.

Výstava Vlastivědného muzea v Olomouci vůbec poprvé představuje unikátní zlatý poklad, který po tři sta let ukrýval šibeniční vrch nedaleko Uničova. Poklad objevený v roce 1911 představuje jeden z nejvýznamnějších mincovních depotů předbělohorského období, který byl odkryt a zdokumentován na území Čech a Moravy. Výstavu můžete navštívit až do 5. 6. 2016.

Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo za přísných bezpečnostních opatření komorně laděnou výstavu, která návštěvníky uvede do světa peněžního oběhu na počátku 17. století. Jedinečný soubor mincí obsahující původně 352 zlatých ražeb byl uložen do země krátce po roce 1614. Jeden z našich největších zlatých nálezů byl krátce po svém objevení popsán litovelským lékařem a konzervátorem Janem Smyčkou. Díky tomu dnes mohl být jako celek odborně vyhodnocen a zpracován. „Řada jiných pokladů, zejména čistě zlatých, takové štěstí neměla, neboť většinou došlo k jejich rozchvácení nebo zničení dříve, než mohly být popsány“, uvádí kurátor výstavy Filip Hradil. Také uničovský poklad se do dnešní doby nezachoval kompletní, a to z důvodu jeho rozdělení mezi nálezce a majitele pozemku.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY