Opisy mincí grošového období Online nástroj pro tvorbu
V posledních letech můžeme být svědky zvýšeného zájmu o mince grošového období a to nejen z pohledu sběratelského, ale také badatelského
, což byl důvod vzniku první virtuální pobočky České numismatické společnosti – Pražské groše, hrdě nesoucí ve svém názvu hlavní nominál tohoto období. Také v periodikách se můžeme častěji setkat s články zaobírajícími se tímto obdobím. Příkladem může být nedávné číslo časopisu Folia Numismatica 27/1 zaměřené pouze na mince grošového období.
Pobočka Pražské groše se rozhodla nabídnout veřejnosti jednoduchou aplikaci, díky níž je možno vytvořit opisové varianty větších i menších nominálů grošového období. V současnosti stránka cnspg. cz/fonty nabízí možnost vytvořit opisy mincí Václava II., Jana I. Lucemburského, Karla IV., Václava IV. a Ferdinanda I. Habsburského, které jsou zpracovány dle stávajících typologií – J. Smolík Pražské groše a jejich díly, K. Castelin O chronologii pražských grošů Jana Lucemburského, V. Pinta KAROLUS PRIMUS Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., J. Hána Pražské groše Václava IV. z let 1378-1419, J. Hásková Příspěvek k typologii, váze a jakosti pražských grošů krále Jiřího z Poděbrad, J. Chvojka Pražské groše Ferdinanda I. a R. Veselý Bílé peníze Ferdinanda I. (1526–1564). Na fontech Vladislava II. Jagellonského a Ludvíka I. Jagellonského se v současnosti pracuje a v brzké době se také objeví na výše uvedených stránkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (2) Řecko – země, kde mince promluvily
Písmo na mincích a medailích? O čem se tady dá psát? Je to přece jasná a samozřejmá věc.
Třeba to ale tak samozřejmé a jasné není a bližší seznámení může překvapit. Vítejte tedy do světa skrytých významů a nenápadné krásy. Staré Řecko je naší první zastávkou.
Mramorové tělo bohyně Artemis s množstvím ňader by cizince, který navštívil Efes poprvé, asi překvapilo. Dvě chrámové kněžky, které si daly pod sochou schůzku, však zpodobení své paní dobře znaly. Setkaly se ostatně kvůli jiné věci. „Tohle jsi mi chtěla ukázat, Zoé?“ zeptala se ta starší a otáčela v prstech nově vyraženou minci. „No co, drachma se včelou, jenom nějak divně ozdobená.“ „To je právě to, Xenie, teď už všude berou jen tyhle. A ty ozdoby, o kterých mluvíš, to jsou znaky jména našeho města. Přečetla mi je představená. Ale neboj, všechny staré drachmy bez znaků nám město vymění.“Naše fiktivní scéna předvádí situaci, která se mohla odehrát při prosazení písma do mincovního obrazu. Trasy vývoje dvou velkých starověkých vynálezů, písma a mince, se v jednom okamžiku prostě musely protnout. Až do té chvíle si písmo vystačilo s hliněnou tabulkou nebo kamennou deskou. Mince se zase dlouho spokojovala se svou ranou formou kousku kovu, na kterém vladař vyraženým reliéfem zaručoval její hodnotu. Pak se ale něco změnilo, snad v myšlení lidí, možná v pravidlech obchodování. Dosavadní reliéf hlavy boha nebo figury zvířete už nestačil. Mincovní obraz doplnilo písmeno. Byl to historický okamžik, protože teprve jím se mince stala kompletní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
ZLATÉ MINCE .CZ