ČNB dává do prodeje novou zlatou minci ČR
ČNB dává do prodeje novou zlatou minci ČR. Koupit si ji ale nemůžete.
Praha, 2.6.2009 - ČNB dává do prodeje novou zlatou minci ČR. Koupit si ji ale nemůžete.
Celý náklad 14.000 ks mincí mají sběratelé již dávno rezervovaný. O navýšení nákladu ČNB neuvažuje. Prodej mincí nezajišťuje ČNB přímo, ale pouze prostřednictvím specializovaných numismatických prodejen.
Mince Národní kulturní památka zdymadlo pod Střekovem se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.
Tyto mince z cyklu Kulturní památky technického dědictví v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,6 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.
Na lícní straně mince je Kaplanova turbína, která je součástí vodní elektrárny zdymadla, a nad ní je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed se nachází český lev, napravo je moravská orlice a nalevo je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Při obvodu mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“ a název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Značka České mincovny je umístěna při pravém okraji mince vedle moravské orlice.
Na rubové straně mince je zobrazen celkový pohled na zdymadlo na Labi pod Střekovem. Pod ním je při obvodu mince ročník ražby „2009“ a opis „ZDYMADLO NA LABI“. Nad ztvárněním zdymadla je při obvodu mince opis „POD STŘEKOVEM“. Při levém okraje mince jsou před slovy „POD STŘEKOVEM“ umístěny iniciály autora výtvarného návrhu mince, MgA. Josefa Oplištila. Iniciály jsou tvořeny spojenými písmeny „OJ“.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.
Pamětní mince se ale neprodávají za cenu ve výši nominální hodnoty. Cenu mince stanovuje ČNB vždy na období 2 měsíců dle aktuální situace na trhu drahých kovů. Nyní je to 6562 Kč pro minci ve špičkovém provedení a 6114 Kč pro minci v běžném provedení.
KLOBOUKY A JEDNOROŽCI: Skotské zlaté mince 1329–1702
Skotsko je dnes, alespoň z numismatického hledika, považováno za nedílnou součást Spojeného království a to, že téměř 600 let mělo své vlastní ražby jako by bylo zapomeuto.
Skotské oběživo zpočátku inspirované Anglií se pod francouzským vlivem rozvinulo ve svébytný ekosystém tvořený měděnými, stříbrnými a zlatými ražbami. Postupná devalvace skotské libry a narůstání kontinentálního vlivu vedlo ke vzniku podivuhodných zlatých nominálů.
David II. – Robert III.
Skotské království se dočkalo vlastních mincí až po více než sto letech od svého sjednocení. A mohla za to Anglie. Roku 1136 vytáhl skotský král David I. s armádou na jih, aby pomohl své neteři Matyldě proti uchvatiteli anglického trůnu Štěpánovi. Cestou se mu podařilo obsadit Carlisle s mincovnou a blízkými stříbrnými doly. David zde nechal razit první skotskou minci, stříbrný penny, podobný těm anglickým. Skotské mince následovaly anglické váhové standardy takže obě měny mohly obíhat společně až do roku 1373. I první skotská zlatá mince vděčila za svůj vznik Anglii, kde Edward III. úspěšně zavedl zlaté mince roku 1351. Tou dobou se u anglického dvora nacházel v zajetí David II. (vládl v letech 1329-1371), který se nechal inspirovat a po svém propuštění v roce 1357 nechal vyrazit zlatý noble.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
