Aukce #09177 - 2006 - Proof - Národní kulturní památka Observatoř Klementinum v Praze

POLOŽKA
2006 - Proof - Národní kulturní památka Observatoř Klementinum v Praze

AUKCE

Číslo aukce:	# 09177
Zahájení aukce:	26.05.2021
Aukce končí:	03.06.2021
Vyvolávací cena:	19000,00 Kč
Dosažená cena:	27000,00 Kč (7535211443)
Cílová cena (kup teď):	27000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	27001,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Josef Oplištil
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g, síla: 1,45 mm
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 3800 ks
provedení b.k. emise 2100 ks

STAV

provedení proof, bez certifikátu

VÍTE, ŽE:

Věnujte uložení své sbírky řádnou péči. Určitě se vám to vyplatí. U nás si vyberete kazety a kufříky různých velikosti, různých provedení, na různé průměry mincí. Podívejte se.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

BitCoin Krypto zlato na vzestupu

V minulém roce, v časech kyperské finanční krize, jsme mohli stále častěji slyšet o jakési digitální měně, které se říkalo bitcoin.

I když o této formě peněz se vědělo již dříve, bitcoin se poprvé dostal ve větším měřítku i do hlavních mainstream médií. Jak k tomu došlo?

Odpověď najdete již v první větě tohoto článku. Ano, byla to kyperská finanční krize, která se postarala o popularizaci bitcoinu. Lidé z jižní Evropy, bojíce se, že jim politici „znárodní“ část jejich vkladů v bance, se rozhodli, že si svá eura smění za jiná investiční aktiva (zlato, půda, nemovitosti atd.) a mnoho z nich se rozhodlo pro investiční novinku – bitcoin. Bitcoin sám o sobě není investčním aktivem, byl vytvořen jako digitální prostředek směny, tedy jako digitální měna, ale jeho deflační charakter se stal pro lidi, kteří přestali věřit politikům a bankéřům, že jim neseberou nebo nebudou znehodnocovat jejich úspory a investice ve FIAT měnách (USD, EUR, jüan, jen, Kč) základním motivem pro jeho pořízení. Pro ozřejmění, bitcoin, podobně jako zlato, není doslova deflační měnou, ale jeho nízká přirozená inflace (roční nárůst jednotek měny nebo uncí zlata), je proti nárůstům peněžní zásoby současných nekrytých FIAT měn doslova „deflací“.
Cena bitcoinu v časech kyperské krize nakonec překonala hodnotu 200 USD a vzrostla proti začátku roku 2013 skoro až dvacetinásobně. Proto se o bitcoinu začalo mluvit ve velkém a bitcoin se stal také nejlepším investičním aktivem roku 2013!

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

Brunovského emise

Poslední socialistické bankovky

Po krátkém intermezzu z přelomu 60. a 70. let, kdy byl dán prostor novým a neotřelým návrhům, přistoupila Státní banka československá (SBČS) ve spolupráci s federálním ministerstvem financí k sestavení jmenného seznamu výtvarníků, kteří by přicházeli v úvahu při tvorbě nových platidel.

Příčiny k vytvoření seznamu „povolených“ umělců byly hned dva. Za prvé se jednalo o důvody ryze praktické, kdy se po zkušenostech z minulých let se SBČS často setkávala s množstvím nedostatečně kvalitních výtvarných návrhů a v druhé řadě hráli svou roli i důvody ryze ideologické. Patřičné úřady nechtěly riskovat podobný debakl, jaký nastal s vítězným návrhem nerealizované desetikoruny režimu nekonformního Oldřicha Kulhánka s portrétem sv. Jakuba z Levoče.
Nastupující normalizace se ale projevila nejen kádrováním povolených umělců, ale také změnou ideových motivů. Na rozdíl od předešlých let tak už nebylo myslitelné, aby se v návrzích nových platidel objevily náboženské motivy, ale naopak byl dán prostor socialistickým tématům.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY