Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (25) Příprava ražby euro mincí
Člověk velké události zažívá mnohokrát za život, ale málokdy si je dostatečně uvědomuje.
Teprve s odstupem času, v souvislosti s dalšími prožitky zjišťuje, že si v návalu shonu neuvědomil, že velkou událost nějak přešel a pořádně se jí nevěnoval. Říká si, příště si dám větší pozor. Nesmím se věnovat všedním starostem a teď je ten významný okamžik, na který se dokážu správně koncentrovat.
Takový historický okamžik, který jsem si dostatečně uvědomoval a hluboce prožíval, byl vstup ČR do EU. Skutečnost, že jsme plnoprávnými Evropany, mě naplňovala zvláštní pýchou. Konečně jsme to dokázali. Dne 1.5. 2004, kdy se Česká republika stala členem velké rodiny evropských zemí, byl konec přípravného období, faktické členství právě začalo. Každý se s tímto faktem vyrovnával po svém. Pro mincovnu jsem v tomto okamžiku viděl velkou výzvu. Od 1. 1. 2002 prvních 8 zemí Unie začalo platit novými bankovkami a mincemi společné měny, s přiléhavým názvem - euro. Ve firmě jsme přestali sledovat kurz české koruny vůči německé marce a rakouskému šilinku. Zajímal nás vztah koruny k nové měně našich dodavatelů střížků z Německa a z Rakouska.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
