Aukce #01289 - 2007 - Proof - 650. výročí položení základního kamene Karlova mostu

POLOŽKA
2007 - Proof - 650. výročí položení základního kamene Karlova mostu

AUKCE

Číslo aukce:	# 01289
Zahájení aukce:	30.04.2012
Aukce končí:	14.05.2012
Vyvolávací cena:	1000,00 Kč
Dosažená cena:	1102,00 Kč (Nick18649)
Cílová cena (kup teď):	1200,00 Kč
Minimální příhoz :	50,00 Kč
Minimální nabídka :	1152,00 Kč
Příhozů:	4

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: Josef Šafařík
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm, síla: 2.3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limit provedení proof: 20000 ks
limit provedení b.k.: 10800 ks
emise: 20. června 2007

VÍTE, ŽE:

Neunikla vám emise nové mince z roku 2007? Nebude ve vaší sbírce chybět limitovaný unikát? Podívejte se na přehled mincí, které jsme zařadili do naší nabídky v roce 2007.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

William Shakespeare

KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner

Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.

Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.

Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)

Početní peníze I.

V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.

Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY