Aukce #07953 - 2007 - Proof - Národní kulturní památka Vodní mlýn ve Slupi

POLOŽKA
2007 - Proof - Národní kulturní památka Vodní mlýn ve Slupi

AUKCE

Číslo aukce:	# 07953
Zahájení aukce:	11.06.2018
Aukce končí:	24.06.2018
Vyvolávací cena:	10000,00 Kč
Dosažená cena:	10000,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	12000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	10000,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 6300 ks
provedení b.k. emise 2300 ks

VÍTE, ŽE:

Děti jsou pro rodiče to nejdůležitější, co ve svém životě mají. Každý rodič si přeje, aby jeho dítě bylo stále spokojené. Ať je vaše dcera teenager nebo už má své vlastní děti, stále pro ni chcete to nejlepší. Darujte své dceři jedinečný a originální dárek.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky

První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.

(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66 g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)

Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

Skotská libra (2)

Zvláštnosti autonomní měny

Libra, podobně jako dolar, je měnovou jednotkou s poměrně dlouhou historií, vývojem a rozšířením. V následujícím příspěvku chceme poukázat na jednu z variant libry, totiž libru skotskou. Není možné se v článku věnovat veškerým aspektům librové měny a proto soustředíme pozornost pouze na ty skutečnosti, které mají zásadní význam pro moderní notafilii.

1958–1994
V těchto letech se setkáváme se znaky, které dříve u diference skotských bankovek nebyly použity. Známe je však u bankovek jiných států (např. Holandska). Jedná se o zjednodušenou formu tzv. bar kódu, u skotských bankovek označovaného jako sorting marks (třídící nebo také rozlišující značka) slokací na R. Jde specificky o bankovky vydávané Bank of Scotland 1970–1990 v sérii bankovek Sir Walter Scott Issue. Konkrétně se jedná o Pick#111 & 112. Tyto značky nejsou však na rozdíl od bar kódů numerické.SCWPM (19thEd; 2013) uvádí pod Pick#112 varianty a–f. U Pick#112f však nepopisuje rok emise 1984 & 1987. Poměrně malý počet bankovek byl vydán v letech po roce 1958 bankami, které v podstatě do roku 1970 ukončili emisní činnost (viz tabulka výše).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY