Aukce #08931 - 2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

POLOŽKA
2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

AUKCE

Číslo aukce:	# 08931
Zahájení aukce:	22.06.2020
Aukce končí:	01.07.2020
Vyvolávací cena:	7120,00 Kč
Dosažená cena:	11250,00 Kč (béda33)
Cílová cena (kup teď):	14240,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	11251,00 Kč
Příhozů:	14

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Jaroslav Veselák
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 10200 ks
provedení b.k. emise 3800 ks

VÍTE, ŽE:

Nezaměnitelný styl předního českého umělce na medailích od Pražské mincovny. Jiří Harcuba se stal legendou už za svého života. Byl vnímán jako výtvarník, který dokázal pomocí několika jednoduchých tahů vystihnout podstatu zobrazovaného objektu, jako umělec, mající schopnost vidět dokonalost v nedokonalosti. Jméno Jiřího Harcuby se stalo pojmem na celém světě

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

SVEDECTVO NEPOKOJNÝCH ČASOV

Poklad z Mojmíroviec

Niekedy stačí naozaj málo, aby človek objavil vzácny poklad a dostal sa tak do povedomia nielen svojej obce či komunity, ale aj krajiny a národa. K takejto udalosti došlo jedného slnečného letného dňa v roku 1967, kedy pán Pavol Rajčáni, občan Mojmíroviec žijúci v dome č. 268, oral za obcou v polohe „Pod prielohmi“.

V hĺbke asi 50 cm objavil pán Pavol Rajčáni jeden z najvzácnejších pokladov nájdených na Slovensku. Po vyoraní zozbieral jeho obsah a vzal si ho domov. V jeho držaní zostali predmety ďalšie dva roky, kedy sa o ňom dozvedeli v Archeologickom ústave v Nitre. Pán Rajčáni neváhal ani na chvíľu a ako svedomitý občan poklad odovzdal. Ten bol krátko nato prevezený do Slovenského národného múzea-Historického múzea, kde sa nachádzalo jediné špecializované pracovisko zamerané na numizmatiku, štúdium mincí. Žiaľ, napriek výnimočnosti, zostal poklad zavretý v trezoroch múzea a pozabudlo sa na naň dlhé desaťročia. Tento stav trval do dnešných dní, kedy sme tu, aby sme tento dlh voči našim predkom splatili a ich odkaz v podobe pokladu vyniesli na svetlo, kam právom patrí. K tomuto cieľu má napomôcť nielen tento krátky článok, ale aj výstava o náleze a monografia o poklade. Teraz sa však venujeme tomu, prečo je pre nás taký významný a zaujímavý.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

200 & 500 LEKË

Bankovky Albánie: výběr 1996–2013

Zákonným platidlem Albánie je tzv. lek (množné číslo lekë) Jeho neoficiální zkratka je L, ISO 4217 kód je ALL. Jedna setina leku (1/100) se nazývá qindarka (množné číslo qindarkë), která byla zavedena v roce 1964.

Pro svou nízkou kupní hodnotu se v oběhu ovšem nevyskytují žádné mince v tomto nominále (qindarka). Z pohledu stručné historie Albánie používala až do získání samostatnosti na Osmanské říši v roce 1912 osmanský monetární systém. Mezi roky 1912 a 1926 kolovaly na albánském území mince a bankovky států, které byly zapojeny do tzv. Latinské monetární unie1 (především francouzský frank, řecká drachma a nebo italská lira) i rakousko-uherská koruna. V letech 1926 až 1939 byla zavedena národní albánská měna franga (albánské pojmenování pro frank; plurál frang[ar] nebo frank[ar]), která se rozdělovala na 5 leků (1 lek odpovídal 1/5 albánského franku). Oficiálním datem přijetí měnové jednotky lek je rok 1925, kdy jednotka vznikla původně jako díl albánského franku. Podobné dělení mělo alternativní označení belga (plurál belges), což bylo pojmenování pro pět belgických franků.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY