PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (4)
Řím – od království (přes republiku) k císařství
Kdyby už peníze nebyly vynalezeny, postarali by se o to určitě staří Římané. Jejich pragmatický vztah k tomuto prostředku směny vyjadřuje nesmrtelná věta PECUNNIA NON OLET (peníze nesmrdí), inspirovaná ekonomickou politikou císaře Vespasiána. Pojmenování peněz ve větě, která se císaři přisuzuje, vytvořili jeho dávní předkové. Jejich prvotním platidlem byl dobytek – PECUS. Když pak začali platit kusy kovu na váhu, pojmenovali je PECUNNIA.
„Vítej domů Kornelie. Tak jaké to bylo v Římě?“ Příchozí si přisedl k sousedovi pod olivovník a rozpovídal se. „Klid a zároveň trochu smutno. Teď, po smrti císaře, je vládcem Marcus Aurelius. Dělá to dobře a na svého předchůdce nezapomíná. Však jsem si také přinesl památku.“ Soused Tulius vzal s úctou do prstů minci s orlem a opisem CONSECRATIO a povzdechl: „Je to tak, Antoninus Pius byl velký člověk, ale teď už je bohem“. Jeho přítel přizvukoval: “Máš pravdu a já pořád lituji, že jsem se tehdy nedostal na slavnost a neviděl orla vzlétat z hranice“. Takzvané konsekrační mince, ke kterým se ještě vrátíme, patří až do doby panování římských císařů. Při sledování počátků v ý voje římského mincování je ale potřeba se vrátit o hodně zpátky. Jestliže si antické Řecko musíme promítat na více oblastí jižní Evropy a Středomoří, pak Řím si spojujeme především s Apeninským poloostrovem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
MEDAILE ZA ZÁSLUHY 25 let od zřízení (první vydání ČSFR - 1990)
V říjnu 1990 se Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky usneslo na novém zákoně o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky.
V rámci tohoto zákona byla nově zřízena Medaile Za zásluhy jako vyznamenání osob, které se zasloužily o blaho státu nebo obce.
V minulém čísle M&B jsme se věnovali událostem před 25 lety, a to otázkám spojeným se vznikem jednoho z nejvyšších státních vyznamenání České a Slovenské Federativní Republiky Řádu Tomáše Garrigue Masaryka. Konstatovali jsme, že po listopadovém převratu v roce 1989 se brzy objevily úvahy o potřebě zásadních změn v systému státních řádů a vyznamenání. Potřeba, jednoznačně se oddělit od předešlého režimu, vedla nakonec ke zrušení celého komplexu socialistických dekorací jako celku s jedinou výjimkou, a tou byl Řád Bílého lva.2 Letos si tak ještě připomínáme 25. výročí zřízení Medaile Za zásluhy.
Na úvod ocituji články 1 a 2 ze stanov medaile3: „Medaili Za zásluhy uděluje prezident České a Slovenské Federativní Republiky osobám, které se zasloužily o blaho státu a obcí v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů. Medaile Za zásluhy má tři stupně, z nichž první je nejvyšší. Při udělení číslované medaile se zároveň s ní odevzdá vyznamenanému číslovaná listina.“ Článek 3 stanov pak definoval parametry a vzhled medaile.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
