Aukce #00324 - 500 Sk Obranný pevnostný systém v Komárne Proof

POLOŽKA
500 Sk Obranný pevnostný systém v Komárne Proof

AUKCE

Číslo aukce:	# 00324
Zahájení aukce:	20.12.2010
Aukce končí:	10.01.2011
Vyvolávací cena:	3840,00 Kč
Dosažená cena:	3840,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	6500,00 Kč
Minimální příhoz :	100,00 Kč
Minimální nabídka :	3840,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 500 Sk
Autor: averz: Karol Ličko, reverz: Mária Poldaufová
Rytec: Dalibor Schmidt
Razila Mincovňa Kremnica

průměr: 40 mm
hmotnost: 33,63 g
ryzost: 925/1000 Ag, 75/1000 Cu
hrana: hladká, reliéfní nápis„NEC ARTE NEC MARTE” (ani ľsťou ani silou) a „COMORRA“ (Komárno)

náklad provedení proof - 2600 ks
náklad provedení b.k. - 4600 ksemise 15. 5. 2007

VÍTE, ŽE:

Dukáty číslované v reliéfu mají největší hodnotu. Nejsou číslovány ručně na hranu jak je zvykem, ale každé unikátní číslo dukátu je součástí razidla! Během ražby se tak vytváří unikátní neopakovatelný reliéfní vzor čísla, keré se nedá dodatečně upravovat. Reliéfní číslo je v zásadě sofistikovaným bezpečnostním prvkem.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karel IV. T. G. Masaryk Svatý Václav český lev moravská orlice

Ze světa kovových známek (7) Známky v pohostinstvích

Samozřejmostí provozu hostinců, hotelů, kaváren i dalších pohostinství v minulosti byly známky zpravidla kovové vydané k rozmanitým účelům použití. Společné měly jedno – většina z nich usnadňovala a zjednodušovala provoz podniku.

Nejstarší známé kovové známky pohostinských podniků z našeho území jsou pražského původu. Nechaly je vyrazit některé staropražské hostince již v polovině 19. století. Nesly označení Abonement Marke (obr. 1), Speise Marke, později i české legendy Oběd v předplacení (obr. 2), Předplacení na 1 oběd (obr. 3), Jídelní známka a sloužily jako předplatné na oběd. Tím, že při jejich nákupu byla poskytována sleva, zajišťovaly podniku zákazníky a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje. Většina jich byla popsána již v numismatické literatuře druhé poloviny devatenáctého století. První zmínka o těchto ražbách je v prodejním katalogu Killianovy sbírky, kde byl nabízen konvolut o 25 kusech1. Do své neméně obsáhlé sbírky českých ražeb je zařadil i Max Donebauer2. Podobně fungovaly pohostinské známky z pozdější doby, zejména z první poloviny minulého století s nominálními hodnotami 1 oběd (obr. 4), Menu (obr. 5), nebo jen s vyobrazením překříženého příboru (obr. 6).
Známky užívané v hostincích s hodnotou znějící na určitý objem nápoje, obyčejně 1/2 (obr. 7) nebo 1 litr piva nebo jen na blíže neurčené množství – Ein Glass (obr. 8), 1 pivo (obr. 9) či 10 piv (obr. 10), sloužily jako předplatné na oblíbený nápoj. Podobně jako u známek na jídlo i u těchto známek byla při jejich hromadném nákupu předem poskytována sleva. Mezi ražbami pohostinství jsou známky na pivo a další nápoje počtem největší skupinou.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

Jindřich Schmidt Rytec bankovek

Tvorba našich bankovek je spjata se jmény mnoha význačných umělců.

Vedle výtvarníků jako Alfons Mucha nebo Max Švabinský, jsou jimi především i naši přední rytci. Jedním z nejznámějších je Jindra Schmidt, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let.

Jindřich Schmidt se narodil 24. července 1897 v Račicích u Jaroměře jako třetí syn Marie a Leopolda Schmidtových, kteří zde trávili prázdniny na letním bytě. Schmidtův otec byl známým pražským zlatníkem a podporoval umělecké začátky svého syna. Po absolvování měšťanské školy nastoupil na přímluvu své tety do učení do dílny ke Karlu Kabelkovi v Šafaříkově ulici na Královských Vinohradech, která v té době patřila k jedněm z posledních dřevoryteckých dílen v Praze. Od roku 1914 navštěvoval Umělecko-průmyslovou školu, kde studoval u prof. Dvořáka a Beneše a především malíře Arnošta Hofbauera. V těchto letech navštěvoval mimo jiné i soukromou školu u malíře Karla Klára, tvůrce přírodních scenérií a restaurátora (opravoval např. staroměstský orloj).

První bankovky
Po studiu získal zaměstnání v tiskárně Politika, která se společně s dalšími závody podílela na tisku prvních československých papírových platidel. V září 1929 odchází z Politiky do nově otevřené Tiskárny bankovek Národní banky Československé (TB NBČS) v Růžové ulici.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY