Aukce #02508 - 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic

POLOŽKA
650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic

AUKCE

Číslo aukce:	# 02508
Zahájení aukce:	15.04.2013
Aukce končí:	29.04.2013
Vyvolávací cena:	1000,00 Kč
Dosažená cena:	1001,00 Kč (Pepin)
Cílová cena (kup teď):	1400,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	1002,00 Kč
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: Jiří Věneček
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm, síla: 2.3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limit provedení proof: 17000 ks
limit provedení b.k.: 9800 ks

STAV

Provedení proof.

VÍTE, ŽE:

Medailony se jmény slovenského kalendáře razí Pražská mincovna z ryzího zlata a stříbra. Vybrat si můžete z nabídky 92 slovenských jmen. Věnujte oslavenci originální medailon s jeho jménem. Podívejte se na naši nabídku.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Pat a Mat

WWW.ZLATE-MINCE.CZ součástí českého kulturního dědictví.

Stránky Zlatemince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví.

Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

"Vzhledem k tomu, že množství dokumentů přístupných online je obrovské a tyto publikace zveřejňované na Internetu jsou velmi rozdílné kvality, vybírá Národní knihovna ČR ty nejlepší z českých internetových stránek tak, aby byly trvale uchovávány dokumenty, jež mají dokumentární hodnotu pro současné i budoucí generace a tvoří národní kulturní bohatství."

Ochranu a uchování těchto dokumentů zajišťuje od roku 2000 Národní knihovna ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity.

Internetový katalog zlatých a stříbrných mincí české státnosti od roku 1918, který provozujeme na jednoduché adrese Zlatemince.cz patří svým rozsahem k naprosto ojedinělým stránkám i v evropském měřítku. Představuje ucelený a úplný přehled mincí ražených na našem území Československým státem a po rozdělení Českou a Slovenskou republikou.

Více než 2400 stránek poskytuje informace o technických parametrech mincí, nabízí detailní fotografie vzácných titulů i zajímavosti z české mincovní tvorby.

Tyto stránky pomáhají především investorům kteří chtějí do drahých kovů investovat a vytvořit si vlastní zlaté rezervy. Nabízí základní informace o fungování trhu s fyzicky alokovaným investičním zlatem.

NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny

Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.

Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.

Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY