Heraldika na mincícha medailích (7)
Baroko – dynamické, komplikované, reprezentativní
Pozdně renesanční erby jsou proti předchozím složitější, jak svým heraldickým scénářem, tak výtvarnou formou. Nový sloh, baroko, měl ale ještě prohloubit a dovršit vývoj v tomto směru. Na sdělnost heraldiky tedy čekala zatěžkávací zkouška. Zároveň se stupňovala expresivita barokních erbů, jak v plasticitě, tak v liniích.
Na rozlehlém staveništi paláce, kterému padla za oběť řada malostranských domů, se v létě roku 1624 radili dva muži. Zedníci a políři je opatrně obcházeli. Dobře věděli, že jednomu z nich, Albrechtu z Valdštejna, není radno zkřížit cestu. Ten se ale zcela věnoval svému společníkovi, což byl f lorentský architekt Giovanni Battista Pieroni. Vévoda se k němu choval s neobv yklým respektem, nikoli však bez důvodu. Ital mu přinášel stavební novinky ze své vlasti a Valdštejn toužil, aby jeho sídlo bylo působivé po všech stránkách. Dnes už víme, že jejich spolupráce byla plodná. Sala terrena v palácové zahradě je toho dokladem a Valdštejnský palác je jednou ze staveb stojících na samém počátku barokního slohu v naší zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou
Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům
a mírotvorcům.
I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny
z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají
medaile pro největší „mozky“ lidstva?
Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo
se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů
byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie
v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.
Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po
celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
