Zlato Aukce

Aukce #06226 - České předsednictví Evropské unie

AUKCE

Číslo aukce: #  06226  
Zahájení aukce: 07.07.2016  
Aukce končí:
 
19.07.2016
 
 
Vyvolávací cena: 650,00 Kč  
Dosažená cena: 650,00 Kč  
Cílová cena (kup teď): 750,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 650,00 Kč  
Příhozů: 0  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: MgA. Josef Oplištil
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm, síla: 2.3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
limit provedení proof: 19700 ks
limit provedení b.k.: 13200 ks


STAV

Provedení Proof


VÍTE, ŽE:

Vše co zajímá českého numismatika naleznete u nás pod jednou střechou. České mince, potřeby pro sběratele, odbornou literaturu a mnoho dalšího.


PŘÍHOZY V AUKCI #06226

Na tuto aukci zatím není přihazováno



STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba # Ukončena  Vyvolávací cena Dosažená cena
9534  23.04.2023  500 Kč 901 Kč
9432  12.02.2023  400 Kč 662 Kč
9405  29.01.2023  400 Kč 1001 Kč
9247  29.05.2022  650 Kč 681 Kč
9139  08.04.2021  600 Kč 664 Kč
8794  24.11.2019  200 Kč 501 Kč
8620  13.10.2019  200 Kč 395 Kč
8345  19.05.2019  200 Kč 515 Kč
8181  17.02.2019  600 Kč 601 Kč
8016  01.10.2018  684 Kč 685 Kč
7927  10.06.2018  650 Kč 651 Kč
7570  15.11.2017  490 Kč 491 Kč
7347  18.06.2017  650 Kč 651 Kč
7330  18.06.2017  650 Kč 750 Kč
6718  15.01.2017  650 Kč 651 Kč
6396  23.10.2016  650 Kč 651 Kč
6199  04.07.2016  650 Kč 651 Kč
6096  23.05.2016  650 Kč 750 Kč
5891  14.03.2016  650 Kč 651 Kč
5766  01.02.2016  650 Kč 651 Kč
5384  28.09.2015  650 Kč 750 Kč
5327  31.08.2015  650 Kč 667 Kč
5175  20.07.2015  650 Kč 651 Kč
5083  06.07.2015  650 Kč 651 Kč
5029  22.06.2015  600 Kč 700 Kč
4326  13.10.2014  600 Kč 668 Kč
4229  18.08.2014  650 Kč 651 Kč
4198  21.07.2014  700 Kč 702 Kč
4151  07.07.2014  650 Kč 651 Kč
3940  28.04.2014  650 Kč 651 Kč
3249  16.09.2013  1000 Kč 1001 Kč
2794  10.06.2013  700 Kč 705 Kč
2502  29.04.2013  700 Kč 727 Kč
2024  21.01.2013  700 Kč 702 Kč
2001  02.01.2013  600 Kč 651 Kč
1957  10.12.2012  600 Kč 850 Kč
1206  16.04.2012  483 Kč 800 Kč
1097  19.03.2012  580 Kč 581 Kč
1030  06.02.2012  483 Kč 484 Kč
560  18.04.2011  400 Kč 800 Kč
192  05.12.2010  355 Kč 505 Kč




ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Slovenská koruna Stručná historie jedné měny

Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé SR.

Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé Slovenské republiky. Okolnostmi, které předcházely vzniku dvou samostatných měn, jsme se krátce zabývali v předchozím článku, proto si blíže přibližme jen události po roce 1992, tedy roku, kdy se politické reprezentace obou nástupnických zemí rozhodly ukončit soužití ve společném státě.

O zavedení slovenské měny se poprvé začalo diskutovat po přijetí Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky ze 17. července 1992. V té se Slovenská národní rada de facto vyslovila pro osamostatnění Slovenska od zbytku republiky a vzniku vlastního suverénního státu. Je však nutno připomenout, že se v žádném případě nejednalo o blesk z čistého nebe, nýbrž o vyústění téměř dvouletého sporu o podobě federace1. Jejím přijetím však nastal už jen nezvratný proces vedoucí k rozpadu Československa. Václav Havel v reakci na toto usnesení ještě téhož dne oznámil odstoupení z funkce prezidenta a mezi politickými reprezentacemi začala jednání o rozdělení federace. Ústavní zákon o zániku Československa nakonec Federální shromáždění 25. listopadu schválilo a definitivně tak sečetlo dny společného státu Čechů a Slováků.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.



Jan Jiskra z Brandýsa Český vojevůdce v uherských službách

Když se na jaře roku 1434 rozhodovalo u Lipan o osudu husitské revoluce, měl boj pro většinu příslušníků radikálních polních vojsk existenční nádech.

Jinak než se zbraní v ruce se živit nedokázali a mnohdy ani nechtěli. Věhlas českých bojovníků byl naštěstí tak velký, že se přes stigma kacířství stali ceněnými na řadě evropských bojišť. Největší kariéru v cizích službách nicméně učinil šlechtic, který v husitském období bojoval na straně katolíků – Jan Jiskra z Brandýsa.

Jan Jiskra se objevuje poprvé v pramenech na počátku třicátých let 15. století. Tehdy byl leníkem olomouckého biskupa, měl tedy propůjčen drobný statek protislužbou za vojenské povinnosti. Více o Jiskrovi slyšíme v kritickém roce 1434. Z hradu Radyně úspěšně pomáhal katolické baště Plzni, která byla obležena husitskými vojsky, a podařilo se mu přitom zajmout dva nepřátelské velitele. Následně sloužil na královském hradě Karlštejně, ukončení válečných operací v Čechách ho ale přivedlo do Uher, které hájilo křesťanskou Evropu před tureckou expanzí. Možná tak učinil již v roce 1437 za Zikmunda Lucemburského, zcela jistě je v zemích svatoštěpánské koruny doložen roku 1440. V té době již nežil ani Zikmund, ani jeho nástupce Albrecht Habsburský, jenž po sobě zanechal manželku Alžbětu a dědice trůnu Ladislava. Právě do služeb královny Alžběty Jiskra vstoupil a vytrvale poté hájil práva malého prince, jenž díky svému narození po smrti Albrechta získal přízvisko Pohrobek. Nutno dodat, že Jiskra tak nečinil nezištně a vsadil na velmi dobrou kartu, jak se v následujících letech mělo ukázat.
Smrtí Albrechta Habsburského se ve středovýchodní Evropě uvolnily tři trůny – český, uherský a rakouský. Zatímco novým vládcem rakouských zemí se stal Fridrich III. Habsburský, pozdější římský král a císař, české i uherské stavy váhaly mezi volbou nového krále a zachováním dědických práv Ladislava, což by ale znamenalo, že trůn zůstane do dosažení Pohrobkovy zletilosti uprázdněný. Zatímco čeští politici se po marném hledání nového panovníka nakonec rozhodli vyčkat Ladislavovy plnoletosti, v Uhrách tak jednoznačná situace nebyla. Vzhledem k potřebě chránit jižní hranici země se zdejší politici nakonec rozhodli povolat na trůn mladého polského krále Vladislava III. Jagellonského, neboť uhersko-polská personální unie se jim jevila jako nejlepší hráz proti turecké expanzi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...