100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČSR
10 000 Kč 2018
Česká národní banka přispěla k oslavám 100. výročí založení československého státu mimořádnou emisí zlaté mince o nominální hodnotě 10 000 Kč. Minci si mohou zájemci zakoupit od 23. října.
„Zatímco oslavy 100 let našeho samostatného státu právě vrcholí, z pohledu České národní banky mimořádně významné jubileum – 100. výročí vzniku československé koruny – připadne až na příští rok,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Symbolem oslav se stane druhá největší zlatá mince na světě v nominální hodnotě 100 milionů korun, která bude od února k vidění na unikátní výstavě na Pražském hradě.“ Česká národní banka vypsala v listopadu 2016 ceny za předložení uměleckého návrhu pamětní mince, která bude vydána ke 100. výročí vzniku Československa. Soutěže se účastnilo 26 výtvarníků, kteří předložili celkem 35 sádrových návrhů. Vyhodnocení uměleckých návrhů uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 13. června 2017. Odbornými poradci byli doc. PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc., a RNDr. Jiří Martínek, Ph.D. z Historického ústavu Akademie věd České republiky
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
