Aukce #08293 - Dukát Josefa I.

POLOŽKA
Dukát Josefa I.

AUKCE

Číslo aukce:	# 08293
Zahájení aukce:	24.04.2019
Aukce končí:	05.05.2019
Vyvolávací cena:	4500,00 Kč
Dosažená cena:	4500,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	5700,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	4500,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

replika mince
Autor: ak. sochař Jan Lukáš

průměr: 20 mm
hmotnost: 3,49 g
ryzost zlata: 986/1000 Au
hrana hladká
provedení b.k. - limit 500 ks

VÍTE, ŽE:

Nezaměnitelný styl předního českého umělce na medailích od Pražské mincovny. Jiří Harcuba se stal legendou už za svého života. Byl vnímán jako výtvarník, který dokázal pomocí několika jednoduchých tahů vystihnout podstatu zobrazovaného objektu, jako umělec, mající schopnost vidět dokonalost v nedokonalosti. Jméno Jiřího Harcuby se stalo pojmem na celém světě

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

MARIÁNSKÝ MOST 5000 Kč 2015

Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem Mariánského mostu.

Mince s nominální hodnotou 5000 Kč uzavírá cyklus „Mosty“, v němž ČNB od roku 2011 připomněla deset technicky, architektonicky nebo historicky zajímavých mostních staveb na našem území. V prodeji je od 13. října 2015.

Mariánský most v Ústí nad Labem byl otevřen v roce 1998 a je nejmladším z celé série. Jeho smyslem bylo nejen posílení automobilové dopravy dalším spojením obou břehů, ale i vytvoření významné architektonické dominanty města. Za svůj název vděčí protějšímu skalnímu útvar u – Mariánské skále. Soutěže na poslední zlatou minci z cyklu Mosty, kterou vyhlásila Česká národní banka v dubnu 2014, se zúčastnilo 18 výtvarníků, kteří předložili celkem 37 sádrových modelů. Vyhodnocení veřejné soutěže uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 24. června 2014 v České národní bance.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.

VÝCHODONĚMECKÁ MARKA

Historický přehled

Po pádu nacistického režimu se vztahy mezi někdejšími spojenci začaly notně zhoršovat. Rozdílné ekonomické, vojenské, a především geopolitické zájmy vedli ve svém důsledku až k rozdělení země na východní a západní část.

V červnu 1945 došlo k ustanovení Sovětské vojenské správy (Sowjetische Militäradministration in Deutschland – SMAD), která převzala civilní moc na obsazeném území. Na postupimské konferenci se zástupci Velké Británie, Francie, Spojených států a Sovětského svazu dohodly na demilitarizaci a rozdělení Německa do čtyř okupačních zón. Následující měsíc byly na základě nařízení SMAD ustanoveny orgány německé ústřední správ y, v kter ých získali dominantní vliv komunisté. Rozdí lné geopolitické zájmy někdejších spojenců vedli k stále větší eskalaci vzájemných vztahů, které se zrcadlili i v rozdí lném přístupu k obsazenému území. Zatímco Sovětský svaz se z východní zóny snažil v y tvořit loutkov ý stát, Spojené státy, Velká Británie a Francie usilovali o demokratizaci Německa.

Měnová reforma
Roznětkou k rozdělení země na dva samostatné státy se stala měnová reforma z 18. čer vna 1948, kterou došlo k ukončení platnosti Reichsmark a Rentenmark v západních sektorech a jejím nahrazením nově vzniklé Deutsche Mark. Vzhledem k tomu, že říšské marky byly v sovětské okupační zóně stále legálním platidlem, přesunula se značná část oběživa na v ýchod, což ve svém důsledku vedlo ke skokovému znehodnocení staré měny.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY