Aukce #01720 - Jan Lucemburský Au

POLOŽKA
Jan Lucemburský Au

AUKCE

Číslo aukce:	# 01720
Zahájení aukce:	30.07.2012
Aukce končí:	16.08.2012
Vyvolávací cena:	18800,00 Kč
Dosažená cena:	18800,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	23000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	18800,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní medaile z ryzího zlata.
Autor: ak. soch. Michal Vitanovský
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna a.s.

průměr: 28 mm
hmotnost: 15.56 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana: hladká, číslovaná
limit: 600 ks číslovaných
emise: červenec 2010

VÍTE, ŽE:

Kalendárium od Pražské mincovny je unikátní ročníková sbírka medailonů ze zlata a stříbra. Sbírka je nejkrásnější když je úplná. Pražská mincovna garantuje sběratelům zajištění ucelené sbírky. Žádný medailon nebude ve vaší sbírce chybět. Výhodou ucelených ročníkových sbírek je jejich vynikající prodejnost.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Albert Eva Ing Silvestr Valentýn

Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?

O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

O chronologii pražských grošů Václava II.

Václav II., šestý a předposlední český král z rodu Přemyslovců patří mezi nejznámější české panovníky.

Vděčí za to nejen svému původu jako syn jiného velice dobře známého českého krále, krále železného a zlatého, Přemysla II. Otakara, se kterým je často srovnáván, ale i své vládě, jejíž hodnocení není jednoduché.

Podle soudobých písemných památek, Zbraslavské kroniky a Kroniky tak řečeného Dalimila byl Václav II. zejména velice zbožný a podle toho také žil. Obě díla jsou však tendenční, i když každé z jiného důvodu. Autory Zbraslavské kroniky byli dva opati Zbraslavského kláštera, který Václav II. založil, a tak je zde král líčen téměř jako svatý. Autor druhé kroniky, jímž je patrně Petr I. z Rožmberka (TJD), popisuje vládu Václava II. z pohledu vysoké české šlechty, které se nelíbila. To si ale autor nemohl dovolit přímo napsat, a tak napsal, že král pro své mnišství zanedbává své povinnosti, odsouvá české šlechtické předáky a dvůr ovládají cizinci. Místo něj vládnou pověření úředníci a ne vždy spravedlivě.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY