500. VÝROČÍ VYDÁNÍ KLAUDYÁNOVY MAPY
Pamětní mince 200 Kč 2018 I
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2018 je ražba k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy, kterou vydala Česká národní banka 28. února 2018 na základě vyhlášky č. 15/2018 Sb.
Klaudyánova mapa je nejstarším známým kartografickým zobrazením Čech. Jejím autorem byl lékař, knihtiskař a podporovatel Jednoty bratrské Mikuláš Klaudyán, vlastním jménem Kulha z Mladé Boleslavi. Dřevěnou tiskovou desku nechal zhotovit Klaudyán v roce 1517 v dílně Jeronýma Höltzela v Norimberku. Z ní byla v roce 1518 vytištěna v následujícím roce mapa k dosud ne zcela jasnému účelu, snad jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma. Klaudyánova mapa je považována za počátek české kartografie a současně je první samostatně tištěnou mapou středoevropské země. Vlastní mapa je umístěna v dolní třetině tiskového listu a znázorňuje pohoří, řeky, lesy, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdálenosti v mílích a 280 českých hradů a měst. V horních dvou třetinách doplňuje mapu obrazová, textová a heraldická výzdoba. Nahoře uprostřed je zobrazen král Ludvík Jagellonský a znaky zemí, v nichž titulárně vládl. Pod nimi jsou náboženské mravoučné výjevy a texty a pět řad znaků zemských hodnostářů a měst. Alegorický vůz s cestujícími, tažený dvěma spřeženími na opačné strany, je předmětem badatelského zájmu a snad symbolizuje rozhádanost tehdejší společnosti. Téměř kompletně dochovaný originální výtisk, majetek Biskupství litoměřického, je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.
Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.
Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
