Alžběta II. 60. rok mincování
Když jsme volili příběh Alžběty II. jako hlavní téma tohoto čísla, uvědomovali jsme si,
že článek o mincích s portrétem této panovnice bude jen vstupní bránou k tématu.
Ale teprve tehdy, když jsem se začal o problematiku podrobněji zajímat, jsem si uvědomil, že mincování této panovnice zaujímá ve světě mnoho prvenství. Tolik, že by jejich popis
a rozbor přesáhl rozsah článku, speciálního čísla, ale i obsáhlé knihy.
Důvody pro tento stav jsou nasnadě. Když Alžběta II. nastoupila v roce 1952 na trůn po svém otci Jiřím VI., zdědila monarchii, která ještě stále vlastnila řadu kolonií. Přestože se koloniální systém za vlády Alžběty II. definitivně rozpadl, ještě velmi dlouho se v koloniích razily mince s královniným portrétem. Britské koruně však dodnes zůstávají korunní dependence, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému
panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu.
Spojené království má dále čtrnáct zámořských teritorií po celém světě. Ani ta se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002). Britskými
zámořskými teritorii jsou v současnosti Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indicko-oceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, kyperské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Turks a Caicos.
Celkem byly peníze s portrétem Alžběty II. vydávány v 78 zemích světa. S přihlédnutím k šedesátiletému vládnutí se nelze divit, že její ražby jsou prakticky nespočitatelné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
NEOBVYKLÁ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.
s letopočtem 1679 z opolské mincovny
Je všeobecně známé, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) bez jakýchkoli pochyb patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, jednak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, jednak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují také výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich je jedna z níže popsaných grešlí opatřených letopočtem 1679. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší alespoň dílčí přehled dosud známých typů a variant těchto bezpochyby zajímavých ražeb.
Postupným probíráním svého archivu, ve kterém mám podchyceny stovky slezských grešlí pocházejících v drtivé většině z vládních mincoven a opatřených letopočty v rozmezí od 1624 až do 1737 (ročníky, ty py, varianty a dobová falza), čas od času objevím nové dosud nepublikované ty py nebo varianty. Výsky t kombinace ozdobných znamének, kterou chci veřejnosti představit, použité na ražbě s letopočtem 1679, nebyl zaznamenán na žádné jiné dnes známé grešli.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
