AKTUALIZUJTE STRÁNKU: Stiskem kláves F5 obnovíte plný obsah této stránky.
Zlato Aukce

Aukce #01768 - Národní parky České republiky - zlaté medaile

AUKCE

Číslo aukce: #  01768  
Zahájení aukce: 20.08.2012  
Aukce končí:
 
03.09.2012
 
 
Vyvolávací cena: 17500,00 Kč  
Dosažená cena: 17503,00 Kč
(rush)

 
Cílová cena (kup teď): 22000,00 Kč  
Minimální příhoz : 1,00 Kč  
Minimální nabídka : 17504,00 Kč  
Příhozů: 3  
TATO AUKCE JE UKONČENA!



POPIS

Sada zlatých pamětních medailí v dárkové etui
Autor: ak. soch. Jiří Dostál
Rytec: Jaroslav Hrách, Ivan Eyman, Libuše Franckeová, Martina Pechholdová

průměr: 16 mm
hmotnost: 3,11 g
ryzost stříbra: 999/1000 Ag
hrana hladká
limit: 200 ks provedení proofemise: březen 2007


VÍTE, ŽE:

Dejte svému tatínkovi najevo jak je pro vás na světě jedinečný. Ať už jste dcera, která v něm vidí ochránce. Nebo syn, pro kterého je otec životní vzor nebo hrdina. Originální dárek pro tátu je skvělá příležitost, jak mu vyjádřit vděk a lásku. Vyjádřete svému tatínkovi co pro vás v životě dělá.


ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Albert Eva Ing Silvestr Valentýn
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Dukáty Žigmunda Luxemburského

Mince z rokov 1387–1402 a problematika pôsobenia mincovne v Bratislave

Zlaté mince Žigmunda Luxemburského sa vyznačujú niekoľkými špecifikami a zaujímavosťami. Oproti predchádzajúcemu obdobiu sa na nich objavujú niektoré nové prvky, ktoré sa odrazili v ikonografickej zmene na minciach, či vytvorení nového systému mincových značiek. Z čias kráľovnej Márie (1385– 1395) na nich pretrvalo niekoľko základných prvkov.

Prvé dukáty typu H 572 sa začali raziť už krátko po nástupe Žigmunda na uhorský trón v roku 1387 (HUSZÁR 1979, č. 572). Od Máriiných sa líšia averznou stranou mince, kde sa nachádza spravidla ustálený opis + SIGISMVNDI•D•G•R•VNGARIE. K výraznej zmene však dochádza v zobrazení štítu, kde doterajší uhorsko-anjouvský delený štít nahradil štvrtený. V prvom a štvrtom poli sú zobrazené uhorské pruhy a v druhom a treťom sa nachádza brandenburská orlica (Obr. 1). Reverz dukátu zostal nezmenený, čiže je tu umiestnená stojaca postava Sv. Ladislava s bardom v ruke a s uvedením svätca v opise mince: S•LADISL-AVS•REX. Štít je zobrazený úplne novým štýlom a je ukončený pravidelným oblúkom.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.



120 let korunové mince Jakou korunou se u nás platilo

Na letošní rok připadá zajímavé numismatické jubileum. Uplyne totiž přesně sto dvacet let, od doby, kdy se naší měnovou jednotkou poprvé stala koruna.

S různými přívlastky (koruna česká, československá) platili touto jednotkou občané českého území od roku 1892. Vzhledem k situaci v eurozóně to vypadá, že se v nejbližší době nic moc nezmění. Jak dlouho ale bude platit koruna dál, to říct neumíme, ale můžeme se ohlédnout za její historií.

Pokud chceme historii koruny zmapovat pečlivě, musíme jít ještě dál, před rok 1892, kdy došlo k významné měnové reformě. Císař František Josef I. sáhnul k měnové reformě naposledy v roce 1857. Zlatníková měna byla zaběhlá a zdánlivě všem vyhovovala. Jenže koncem sedmdesátých let se ukázal jeden vážný problém. Protože rakouská měna byla založena na krytí oběživa stříbrem, projevil se ve státní ekonomice jeden závažný problém. A tím byl měnící se poměr ceny zlata vůči stříbru. Ze stříbrných zlatníků, které sloužívaly jako kurantní platidla plně kryjící svou nominální hodnotu cenou obsaženého stříbra, se de facto staly kreditní mince. A tak se stalo, že zlatník ražený v roce 1892 (který měl teoreticky mít hodnotu 100 krejcarů) obsahoval v přepočtu na výkupní cenu drahého kovu pouze 63, 33 krejcaru. Svou nominální hodnotu kryly pouze zlaté mince tohoto systému. Stát potřeboval, kvůli zahraničnímu obchodu i vyváženosti vlastní ekonomiky, přejít ke stálejší komoditě, která by měnu kryla. Tou bylo přirozeně zlato.
Běžného občana se měnová reforma prakticky nedotkla. Jednalo se o makroekonomickou záležitost. Ceny, výplaty a podobně zůstaly na stejné úrovni, občan si musel jen zvykat na odlišné počítání. Jeden zlatý platil nově dvě koruny a krejcar dva haléře.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...