Aukce #03219 - Položení základního kamene Karlova mostu

Aukce #03219 - Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato Proof

POLOŽKA
Položení základního kamene Karlova mostu - Zlato Proof

AUKCE

Číslo aukce:	# 03219
Zahájení aukce:	19.08.2013
Aukce končí:	02.09.2013
Vyvolávací cena:	38900,00 Kč
Dosažená cena:	38900,00 Kč
Cílová cena (kup teď):	45000,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	38900,00 Kč
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Zlatá pamětní medaile 1 Oz
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Rytec: Lubomír Lietava/Tomáš Lamač
Ražba: Česká mincovna a.s./Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g, síla: 2 mm
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 650 ks číslovaných
limit provedení b.k.: 6500 ks emise: 1. červen 2007/20.11.2012

VÍTE, ŽE:

Ze všeho co razí česká mincovna jsou sběratelsky nejzajímavější české mince. Od tzv. licenčních mincí je snadno rozeznáte: není na nich vyobrazení anglické královny...

PŘÍHOZY V AUKCI #03219

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
8911	31.05.2020	46000 Kč	46001 Kč
3723	17.02.2014	38500 Kč	38501 Kč
1556	28.06.2012	35500 Kč	36668 Kč
1390	17.05.2012	35000 Kč	36006 Kč
1203	16.04.2012	38500 Kč	38501 Kč
1163	02.04.2012	38500 Kč	38951 Kč
97	14.11.2010	23000 Kč	28500 Kč
10	19.10.2010	23000 Kč	31500 Kč

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

Karlův most

Ze světa kovových známek (5) Výtahové známky

Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy.

Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy, jimž jsme věnovali článek v minulém čísle...

Známky, které prodával správce domu, nebo platné mince se vhazovaly před jízdou do mincovního automatu v kabině výtahu. Ražby z doby c. a k. rakouské monarchie zastupovaly niklový, později železný dvacetihaléř, vzor 1892 respektive 1916 o průměru 21 milimetrů. Tento parametr splňují z mně známých výtahových známek pouze dvě ražby, známka podniku na výrobu výtahů Ing. Jaroslav Moučka založeného roku 1905 (obr. 1) a známka, kterou vydalo Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni (L. S. B. D.). (obr. 2) Známky s hodnotou 20 (haléřů) odpovídajících parametrů mi nejsou známy. Výtahové známky o větším průměru 24,5 a 25,1 mm jsou podle svého provedení nejstarší, dozajista ražené ještě za Rakouska-Uherska pro domy čp. 239-II a 977-II v Praze Novém Městě, ale žádnou určitou minci tehdejších peněžních soustav nenahrazovaly (obr. 3-4). V období první republiky i Protektorátu Čechy a Morava byly výtahové známky ekvivalentem padesátihaléřové mince, vzor 1921 či 1940. Nominální hodnota 50, ovšem bez uvedení názvu dílčí měnové jednotky, byla na některých známkách i uvedená (obr. 5). Známky z této doby měly identický průměr 22,0 mm jako obě výše uvedené mince a mohly být padesátihaléři i nahrazeny. Znamená to tedy, že všechny výtahové známky průměru kolem 22 mm vznikly nejdříve v roce 1921, kdy bylo s ražbou padesátníků započato. Po druhé světové válce se od praxe užívání výtahových známek upustilo a náklady na výtah byly zahrnuty do nájemného.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012

Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz

František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).

František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.

František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY