Řád Tomáše Garrigue Masaryka
(první vydání ČSFR – 1990)
Letos si připomínáme 25. výročí zřízení Řádu Tomáše Garrigue Masaryka. Po listopadovém převratu v roce 1989 se brzy objevily úvahy o potřebě zásadních změn v systému státních řádů a vyznamenání. Potřeba, jednoznačně se oddělit od předešlého režimu, vedla nakonec ke zrušení celého komplexu socialistických dekorací jako celku s jedinou výjimkou, a tou byl Řád Bílého lva.
V říjnu 1990 se Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky usneslo na novém zákoně o státních v yznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky. V rámci tohoto zákona byl nově zřízen Řád Tomáše Garrigue Masar yka (dále jen Řád T. G. M.) jako vyznamenání osob, které se vynikajícím způsobem zasloužily o demokracii a lidská práva. Řádov ým dnem byl stanoven 28. říjen – den vzniku samostatného společného státu Čechů a Slováků. Na úvod ze stanov Řádu v yjímám: Řád T. G. M. má pět tříd, z nichž I. třída je nejvyšší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (35) Hornické známky
Jedním z nejstarších druhů účelových ražeb jsou známky související s důlní činností.
Zvláštní horní ražby vznikly již v období antiky, rozšířené pak byly ve středověku a raném novověku, a to i v Českých zemích. Průmyslová revoluce vrcholící v 19. století přinesla vlnu ražby moderních důlních účelových známek, která přetrvala i ve století následujícím.
Speciální známky pro doly se pravděpodobně užívaly v římském impériu, kde byla těžba zvláště kovů na vysoké úrovni. Malé bronzové ražby (17-18 mm) s portréty Traiana, Hadriana, Romy či bohů kovů Apollona, Diany, Marse a Venuše a rubními nápisy METALLI DARDANICI, PANNONICI, VLPIANI, METAL(IS) AVRELIANI apod., někdy označené SC (se svolením senátu), bývají dávány do souvislosti s těžbou kovů v Illyricu. Jejich značná vzácnost zatím nedovoluje vyslovit konečný soud1. Nejstarší české horní známky jsou pozdně středověké ražby z Kutné Hory, jejichž společným znakem je oboustranně stejný obraz a průměr kolem 24 mm. Tři z nich popsal Josef Neumann (Neumann 1868, č. 28802-3, tab. 66 a č. 32953, tab. 71) (obr. 1-3). Později tyto ražby doplněné o dvě podobné uveřejnil Viktor Katz (Katz 1933), který legendy na nich uvedené interpretoval jako názvy dolů2. Na obrázku 4 je známka s opisem DIE GRVB CZWM GREIFFEN, tedy dolu U gryfa (Katz 1933, č. 5). Podobnou dosud neznámou důlní známku s liščí hlavou zveřejnil E. Polívka (Polívka 2003).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
ZLATÉ MINCE .CZ