Sovereign Zlatá chlouba anglických králů
Tato zlatá mince ve středověku ohromovala současníky, v 19. století stabilizovala Británii, putovala až do nejzazších koutů impéria.
Byla ražena v mincovnách na pěti kontinentech, obchodována byla vysoko nad cenou zlata. Byla také masivně falšována a dodnes je ozdobou numismatických sbírek.
První svého druhu
Sovereign, známý také jako double ryal, zlatá mince s hodnotou 20 šilinků, byl nejvyšším nominálem konce 15. století. První sovereigny byly vyraženy roku 1489 za vlády Jindřicha VII. Název je odvozen ze zobrazení panovníka na trůně na aversu. Revers nesl erb na tudorovské růži. Honosné renesanční provedení sovereignu mělo ohromit ostatní panovníky na kontinentu a dokázat sílu a bohatství Anglie. Kromě sovereignu byly raženy i jeho 2 a 3 násobky na silnějším střížku. Mince měla hodnotu jedné libry šterlinků (20 šilinků), vážila 15,55 g a měla ryzost 23 karátů. Váha i ryzost sovereignu během dalších století kolísala. Razil se i tzv. fine sovereign s hodnotou 30 šilinků. V polovině 16. století se za vlády Jakuba I. pro zlatou minci v hodnotě 20 šilinků začaly používat jiné názvy. Unite, ražený do roku 1662 měl zpečetit spojení Anglie a Skotska a později i laurel, podle vavřínového věnce ve vlasech panovníka. S příchodem strojové ražby byly tyto zlaté mince nahrazeny guineou, pojmenovanou podle země, odkud pocházelo zlato na její ražbu, a sovereign byl zapomenut.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Úvod do grošového období (9) Čištění, patinování a konzervace mincí
Součástí vědomostí sběratele mincí grošového období by měla rozhodně i znalost, jak se o mince starat, aby neztratily svou autentičnost, nebo abychom je neopatrným zacházením neponičili.
Ke každému materiálu se kvůli jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem musíme chovat jinak. Následující řádky popisují podrobně jak na to.
Zlato
Zlato těžko oxiduje, a protože většina zlatých mincí byla vyražena z kvalitního a téměř čistého kovu, odolávají úspěšně chemickým vlivům jak půdy či vody (a to i mořské), tak i vlivům atmosférickým. Přec ale existuje jedna nepříjemná povrchová vada čas od času se vyskytující na zlatých ražbách. Bývá označována jako tzv. červená rez. Průvodním jevem výskytu této rzi je přepálení zlata – jeho vystavení vysoké teplotě (například při požárech). Hlavní příčinou tohoto jevu je přítomnost mědi v mincovní slitině takto postižených mincí. Protože měď za vysokých teplot snáze oxiduje, stačí i její nepatrné množství, ve kterém přichází v kovu zlatých ražeb, aby přešla do podoby nižšího kysličníku mědi – kysličníku měďného (Cu2O). Ten pak nepříjemně přikrášlí povrch mincí červenými skvrnkami.
Kysličník měďný je značně stálý, a proto je i jeho odstranění z povrchu zlatých mincí problematické. Nejvhodnější bývá odstranit skvrny roztokem manganistanu draselného (KMnO4), okyseleným kyselinou sírovou, opatrným nanášením skleněnou tyčinkou na postižená místa. Jindy se zase užívá k vyčištění spáleného zlata kyseliny solné, nebo boraxu (tetraboritan sodný).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
ZLATÉ MINCE .CZ