ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Česká mincovna překvapila novou medailí
Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Česká mincovna překvapila: nová medaile G. Arcimboldo míří na trh
Jablonec nad Nisou – Ražbu nových zlatých a stříbrných medailí, připomínajících italského malíře Giuseppe Arcimbolda a jeho slavný portrét Rudolfa II., zahájila Česká mincovna.
Návrh upravil Lubomír Lietava
Ražba, jejíž výtvarný návrh zpracoval vynikající český medailér a akademický malíř Karel Zeman, navazuje na dřívější emisi České Mincovny se stejnou tématikou. Co mají předchozí i současné medaile kromě námětu společné?
Obě upravil rytec Lubomír Lietava, který je ve svém oboru uznávanou veličinou. Ražby jsou shodně realizovány v drahých kovech nejvyšší ryzosti: 999.9 tisícin zlata a 99.9 setin stříbra.
Mincovna vyrobí pouhých pět set kusů
Stejný je také počet obou sérií zlatých medailí Giuseppe Arcimboldo. Tak jako těch dřívějších, podle návrhu Vladimíra Oppla, bude i nových vyrobeno pouze pět set kusů. Jedná se opět o provedení ve špičkové kvalitě, která je určená hlavně náročnějším sběratelům: mincovní pole medaile je vysoce leštěné a reliéf je matován. Hranu mají obě zlaté varianty hladkou, u starší Opplovy je na ní však navíc vyraženo číslo. Tyto medaile mají také shodný průměr 37 mm a hmotnost 31.107 g, což odpovídá váze jedné troyské unce (Oz).
Stříbrný Arcimboldo získal na váze
Výrazněji se ovšem liší medaile stříbrné. Ta dřívější, která byla emitovaná letos v červnu, má průměr 37 mm a hmotnost jedné trojské unce. Novější je o průměru 50 mm a váží 42 gramů.
Kdo byl Giuseppe Arcimboldo?
Tento svérázný italský malíř se narodil v roce 1530. Už v mladém věku na sebe upozornil návrhy oken a tapiseriemi pro katedrály v Miláně a Monze. Katedrálu v Como dodnes zdobí jeho fresky. Bizarní originalita tohoto umělce se ovšem naplno projevila až později. V roce 1562 přijal pozvání k císařskému dvoru v Praze a sám Rudolf II., jako velký milovník umění, talentovaného malíře v jeho fantazii nijak nebrzdil. A také mu důvěřoval, což dosvědčuje i skutečnost, že Arcimbolda pověřil bádáním a nákupem uměleckých děl. I když se Arcimboldo v roce 1587 vrátil do Milána, s císařem zůstal v kontaktu. Z Itálie mu poslal výstřední obraz, na němž Rudolfa II. vyobrazil jako antického boha Vertumna, kompozicí různých druhů ovocných plodů.
Tento světoznámý portrét je i ústředním motivem nových medailí z ryzího zlata a stříbra. Giuseppe Arcimboldo zemřel v roce 1593.
Ceny medailí Giuseppe Arcimboldo:
Stříbrné medaile podle Karla Zemana: 1.300,- Kč
Stříbrné medaile podle Vladimíra Oppla: 1.140,- Kč
Zlaté medaile podle Karla Zemana: 30.000,- Kč
Číslované zlaté medaile podle Vladimíra Oppla: 31.450,- Kč
Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Objednávky na Zlatemince.cz se vyřizují podle pořadí, až do vyprodání stanoveného nákladu.
Platidla zajateckých táborů za 1. sv. války na území Československa
Platidla zajateckých táborů z období první světové války se řadí spíše na okraj sběratelského zájmu.
Ve srovnání se zahraničím se u nás na toto téma vydává i naprosté minimum publikací. Od uveřejnění zatím jediného domácího katalogu1 od Bohumila Vlčka uplynulo již 20 let a s výjimkou několika málo monografií, především regionálního charakteru, se s tématem zajateckých táborů na našem území prakticky nesetkáme.
Podobně jako tomu je u nouzových platidel, se i v případě táborových poukázek ponejvíce setkáváme s platidly papírovými a kovovými. K velkému rozšíření táborových poukázek došlo především ve dvacátém století, ovšem jejich použití lze vysledovat už mnohem dříve. Známé jsou především poukázky z období sedmileté války (1756–1763), kdy jich poblíž Drážďan používali Rakušané v táboře pruských zajatců. Táborové poukázky se dále emitovaly v období Napoleonských válek, během americké války za nezávislost, v burské válce a mnoha dalších konfliktech. K jejich značnému rozšíření došlo ale až s vypuknutím první světové války. Například v Německu se odhaduje na 400 zajateckých táborů využívajících táborové poukázky a ve Francii i více než 1000.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
