ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Rekordní dražba Nové nejdražší mince
Nejdražším českým mincím jsme se věnovali v pátém čísle loňského ročníku.
Je to ale téma, které se neomrzí. Zvlášť když se pořadí na špičce tak často mění. A změnilo se i v prosinci.
V 52. aukci firmy AUREA Numismatika konané v sobotu 7. 12. 2013 se dražila výjimečná nabídka mincí, převážně vysokých dukátových nominálů. Tuto aukci jsme v minulém čísle avizovali s tím, že možná padne další rekord. A tak se také stalo.
Na prvním místě musíme zmínit téměř unikátní saský 20dukát 1610, unikátní nejen vzácností, ale i luxusní zachovalostí. Z vyvolávací ceny 2,2 mil. Kč vystoupal až na neuvěřitelných 6,5 mil. Kč (bez aukční přirážky) a zařadil se tak na první místo v historické tabulce nejdráže prodaných mincí v českých aukcích všech dob (dosud byl nejdráže prodaný ruský zkušební rubl carevny Anny z roku 1730 za 5 mil. Kč, 5,5 mil. Kč s dražební přirážkou, v roce 2003 z Prokopovy sbírky). Další miliónové dražby z této aukce jsou dva 10dukáty – zimního krále Friedricha Falckého a vévody Albrechta z Valdštejna (4,05 mil. Kč a 2,6 mil. Kč). Poslední položka prodaná za milion korun byl velmi vzácný pražský tolar Ferdinanda II. z roku 1630, s největší pravděpodobností zkušební nebo darovací mince. V aukci byly nabízeny i mince za nižší částky, přesto v řádu statisíců bylo prodáno množství mincí. Aukce se tak zařadí mezi sběratelské události nejen sezony, můžeme říci, že událostí několika posledních let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Výrobní defekty na mincích (1) Stručný pohled do historie výroby mincí
Mincovní technika je vždy charakteristická pro určité historické období a mění se s technickým pokrokem.
Budeme se proto nejprve zabývat způsoby odpovídajícími dobové technické úrovni, kterými bylo zejména v našich historických zemích v průběhu desíti staletí v mincovnách zajišťováno mincovní dílo. Konečným produktem tohoto souboru na sebe navazujících výrobních činností byla ražená mince.
Mincovní dílo se zjednodušeně řečeno skládalo ze třech základních fází: A - přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání), B – mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení) a C – pregéřské (ražení mincí). Dříve než se mohlo přistoupit k finální fázi celého náročného technologického procesu tj. k vlastní ražbě mincí, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila a dodala mincovní razidla. Je pochopitelné, že i výroba razidel prošla v průběhu staletí řadou proměn – od puncovní techniky 10. století, přes umělecky vrcholnou dobu rytých obrazů českých denárů 12. století zpět k puncovní technice doby grošové a tolarové až ke strojové výrobě již velmi blízké té dnešní. Pokud se týká vlastní ražby mincí i ona prošla složitým vývojem od ruční ražby přes první jednouché stroje k technicky vyspělým mechanickým ražebním lisům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.