ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Izraelské muzeum
Nová izraelská zlatá investiční mince z řady Jeruzalém ze zlata
Řada zlatých investičních mincí Jeruzalém ze zlata v nominální hodnotě 20 NIS započala před pěti lety ražbou první mince s motivem Davidovy věže. Každoročně byla tato řada s motivy pamětihodností Jeruzaléma doplněna o další vydanou minci. (Viz: Jeruzalém ze zlata, M&B 6/2014).
Letos v květnu byla řada doplněna o další investiční minci s motivem Izraelského muzea v Jeruzalémě, které oslavilo padesáté výročí své existence. Předchůdcem muzea bylo Muzeum Becalel, založené roku 1912 vedle stejnojmenné školy výtvarných umění. Muzeum bylo později umístěno do budovy postavené roku 1929 na ulici Shmuel Ha-Nagid. Koncem padesátých let minulého století stávající budova již nevyhovovala instituci, která vedle stálých expozic židovského a izraelského umění měla sbírku 23 tisíc předmětů judaiky, tisíc obrazů a 13 tisíc grafik, sbírku 17 tisíc mincí, nemluvě o bohaté archeologické sbíce pocházející z vykopávek v Izraeli, Persii, Egyptě a v dalších zemích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
