ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Holdování v Namuru v 18. století
Pamětní ražby Karel VI.– František II.
Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur. Dnes je třetím největším městem ve Valonsku. V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda. Namur leží 50 km jihovýchodně od Bruselu a 40 km od Charleroi. Je bránou belgických Arden. Leží v ústí řek Sambry (francouzsky Sambre, valonsky Sambe) a Mázy (francouzsky Meuse, nizozemsky Maas, valonsky Moûse). Po dobu celé své historie sehrával strategicky významnou roli. Odolával četným obléháním včetně útoků Julia Césara v římské době až po okupaci v období druhé sv. války. Vysoko nad městem se tyčí vojenský symbol – citadela.
Namur ale existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Význam Namuru vzrostl v ranném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem řek Mázy a Sambry. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím. Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Mázy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik) se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
Jidášových třicet stříbrných Peníze v Ježíšově době
Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci,
Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ)
Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci, Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ), nezná mince v pravém smyslu slova, a to z prostého důvodu, buď nebyly dosud vynalezeny nebo existovaly relativně velmi krátce a v Judsku nebyly zatím známy. Vždyť nejmladší prorocké knihy Agea, Zacharjáše a Malachiáše pocházejí z konce 6. až počátku 5. stol. př. n. l. Teprve Ezdrášova kniha (2,69) pocházející z poloviny 5. stol. př. n. l., uvádí opravdové mince - zlaté perské darejky, které darovali židovští navrátilci z Babylónie, aby sloužily k znovuvybudování jeruzalémského Chrámu.
(Původně existoval výměnný obchod zboží za zboží či za skot. Pozůstatkem toho je například latinské slovo pecunia – peníze, což je odvozeno z pecus, t.j. skot. Podobně i hebrejské kesíta se překládá jako ovce i peníz. V Gn 33,19 čteme o Jákobovi: „... a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na němž si postavil stan.“
Bible se samozřejmě zabývá též majetkovými otázkami a zákony. Například je striktní zákaz půjčovat souvěrcům na úrok (Ex 22,24; Lv 25,35-37; Dt 23,20-21). V tomto případě se jedná o půjčování kousků stříbra (kesef), za které si chudák může koupit jídlo a vše nezbytně nutné k životu. Později slovo kesef dostane význam peníze).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.