ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Podceňovaná mince L evantský tolar Marie Terezie
Tolar Marie Terezie s ročníkem 1780 je jednou z nejrozšířenějších (ne-li vůbec nejrozšířenější) stříbrnou mincí na světě.
Literatura má často tendenci význam této mince bagatelizovat. Většinou ji odbude jen zmínkou, že se jedná o běžnou minci, která se dodnes razí jako suvenýr. Pokud se ale zajímáte o detaily, může být její sběratelský přínos daleko větší, než se na první pohled může zdát.
Levantský tolar je rekordmanem v mnoha ohledech. Ať už se jedná o dobu, kdy se touto mincí dalo platit - mince byla v některých oblastech přijímána až do začátku 20. století – tak územím, na němž platila. Levantský tolar byl ražen jako obchodní mince pro styk s se středním východem. Pojem Levanta se tradičně používá pro celou oblast Východního Středomoří, ale jako geografický termín může být použit pro rozsáhlou oblast území na východním pobřeží Středozemního moře, ohraničenou pohořím Taurus na severu, na jihu Arabskou pouští, na západě Středomořským pobřežím, zatímco na východě se rozkládá až k pohoří Zagros. Ale význam tohoto tolaru hranice tohoto území daleko přesahoval.
Neuvěřitelné je i množství vyražených kusů. Bez ohledy na varianty některé zdroje uvádějí přes 320 jiné až 800 milionů vyražených mincí. Nižší odhad představuje něco přes 9 tun zmincovaného stříbra! Když tedy nad mincí z roku 1780 nemávneme rukou a zkusíme každou jednotlivou prostudovat, můžeme se dostat k zajímavým příběhům...
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (30) Psí známky a jejich výrobci
Nejpočetnějším druhem našich nepeněžních účelových ražeb jsou psí známky - stvrzenky dokládající zaplacení poplatku za držení psa, jeho očkování proti vzteklině, případně nesoucí další údaje o totožnosti zvířete.
Svým provedením uzpůsobeným k nošení se blíží medailím, mezi něž bývají často řazeny.
Vybírání psí daně bylo povoleno roku 1869 na Moravě, v Čechách byla tato povinnost zavedena od roku 1873, k čemuž byl císařem Františkem Josefem I. vydán Zákon daný dne 29. března 1873 pro království České, kterýmž zplnomocňují se obce k uvedení daně ze psů1. Evidenční psí známky vydávaly každoročně tisíce obcí i další vydavatelé2, například okresy. Protože se vzory (tvary) těchto známek každoročně měnily, aby bylo již zdálky vidět, že za psa byla zaplacena daň, a od roku 1909, kdy byl vydán zákon o povinné kontumaci, byly zavedeny ještě kontumační známky předepsaného rombického tvaru (obr. 7-8), není se co divit, že psí známky jsou zdaleka nejpočetnější skupinou našich účelových ražeb. Odhaduje se, že v českých zemích bylo vydáno 200 000 druhů účelových známek (Světlá-Dubská - Likovský 1995, 166-167). Psí známky se na tomto počtu podílí osmdesáti procenty. Toto těžko představitelné množství dostává v posledních letech jasnější kontury. Hlavní podíl na tom má rozmach detektorové prospekce, která vynesla na světlo krom jiného i tisíce ztrátových psích známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
