ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Holandská Grand Prix za medailérskou tvorbuHolandská Grand Prix za medailérskou tvorbu
Dne 11. února 2012 byla v Teylers Museu v holandském Haarlemu udělena nová
cena za současnou medailérskou tvorbu, která je díky své výši 10 000 eur největším
mezinárodním oceněním v tomto oboru.
Iniciativa pro vznik této ceny vzešla
od numismatika Jaap van der Veena, po němž je tato cena také pojmenována –
její oficiální název zní: Cena Jaap van der Veen a Teylerova muzea za současnou
medailérskou tvorbu. Historicky prvním medailérem poctěným touto cenou se stal
český umělec Otakar Dušek (1974). Ocenění si vysloužil za svou pamětní stříbrnou
medaili Kursk-1943. Součástí ocenění je kromě finanční odměny i vydání katalogu
a uspořádání výstavy – ta je k vidění do 9. září 2012 v Teylers Museu (obr. 1).
Zahájení
Zatímco pozvaní hosté přicházeli po úvodní recepci do slavnostního sálu, kde měl proběhnout ceremoniál předání ceny, věnoval oceněný medailér panu Jaap van der Veenovi soukromou prohlídku vystavených medailí v prostorách galerie muzea. Oba pánové využili služeb vynikající tlumočnice slečny Beatrijs Irving, která se s bravurou sobě vlastní pohybovala mezi češtinou a holandštinou a její pomoc tak byla neocenitelná (obr. 2).
Slavnostní ceremoniál sobotního odpoledne zahájila ředitelka Teylers Musea, paní Marjan Scharloo gratulací Jaap van der Veenovi k jeho 65. narozeninám. Zároveň mu předala věcný dar – geodu a katalog výstavy Hulde, která v muzeu právě probíhala. Následně paní Scharloo přítomným přiblížila historii a poslání muzea. Zejména se zmínila o kolekci čítající 1500 kusů medailí, jejichž prvním sběratelem byl sám zakladatel muzea Pieter Teyler. Poté byla přítomným přiblížena geneze nové velké ceny za současnou medailérskou tvorbu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
