ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
VZÁCNÝ PENÍZ ke korunovaci Maximiliana II. na českého krále
Král Ferdinand I. stanovil v závěti z 25. února 1554 rozdělení svých zemí mezi své tři syny.
Maximilian jako prvorozený dostal do držení podunajské Rakousko tj. Dolní a Horní Rakousy, království české a uherské. Kromě toho byl určen jako nástupce římské císařské koruny. Prostřední Ferdinand získal Tyroly a nejmladšímu Karlovi připadla vnitrorakouská hrabství Korutany, Štýrsko a Kraňsko. Tím se v rakouské linii habsburského rodu vytvořily tři větve – rakouská, tyrolská a štýrská.
Maximilian se narodil 1. srpna 1527 ve Vídni jako syn rakouského arcivévody, českého krále Ferdinanda (pozdější císař Ferdinand I.)1 a jeho manželky Anny Jagellonské.2 Mládí strávil v tyrolském Innsbrucku, kde také studoval. Dostalo se mu důkladného vzdělání. Mezi jeho učiteli byli významní humanisté, jako například Caspar Ursinus Velius a Georg Tannstetter. Podobně jako jiní členové panovnické rodiny i Maximilian se učil celé řadě jazyků. Vedle němčiny to byla francouzština, španělština, italština, čeština, maďarština a latina. K jeho učitelům krátce patřil i Wolfgang Schiefer (tajný luterán, a proto byl brzy propuštěn), který Maximilianovi údajně jako první přiblížil myšlenky protestantismu. Sympatie k této konfesi3 tak utvářely charakter mladého arcivévody. Poměrně brzy, již v roce 1543, vstoupil do kontaktu s protestantským kurfiřtem Augustem Saským, což habsburský dům dost nelibě nesl. Měl být proto co nejdříve izolován od protestantského vlivu, a tak když mu bylo
sedmnáct let, vzal ho sebou jeho strýc Karel V. do Španělska a v roce 1548 ho oženil se svou dcerou Marií, infantkou španělskou.4 Sňatek měl jednak upevnit svazek mezi španělskou a rakouskou linií rodu, jednak byl zamýšlen i jako pokus o převýchovu a přivedení arcivévody na katolickou víru. Ale ani pobyt na španělském dvoře Karla V. jeho katolicismus příliš neposílil.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
ČNB vydá v letech 2011 - 2015 nové české mince
ČNB vydá v letech 2011 - 2015 nové české mince z drahých kovů: zlata a stříbra.
Praha, 10.6.2009 - ČNB vydá v letech 2011 - 2015 nové české mince z drahých kovů: zlata a stříbra.
Záměrem nového emisního plánu ČNB je připomenout významná výročí a události z oblasti české kultury a umění, vědy, techniky, sportu a politiky. Bankovní rada České národní banky po konzultacích s institucemi a odborníky vybrala a schválila z více než 300 různých námětů celkem 38 témat, které budou představovat motivy nových českých mincí.
V letech 2011 - 2015 budou postupně vydány tyto mince:
10.000 Kč Zlatá bula sicilská
10.000 Kč Jan Hus
5000 Kč Most v Lenoře - Jižní Čechy
5000 Kč Mariánský most v Ústí nad Labem
5000 Kč Negrelliho viadukt v Praze
5000 Kč Most ve Stříbře
5000 Kč Most v Žampachu
5000 Kč Most v Náměšti nad Oslavou
5000 Kč Most v Písku
5000 Kč Jizerský viadukt na trati Tanvald-Harrachov
5000 Kč Most v Karviné-Darkově
5000 Kč Žďákovský most
200 Kč založení Českých Budějovic jako královského města
200 Kč Bedřich Hrozný rozluštil chetitštinu
200 Kč Jan Perner
200 Kč Josef Božek předvedl parovůz
500 Kč Václav Thám
200 Kč Bohumil Hrabal
200 Kč Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
200 Kč Založení československých legií 200 Kč Tomáš Baťa ml.
500 Kč Jiří Kolář
200 Kč Alois Klar
200 Kč Založení klášteru Zlatá koruna
200 Kč Josef Bican
200 Kč Otto Wichterle
500 Kč Beno Blachut
200 Kč Rudolf II.
200 Kč Založení Sokola
200 Kč Založení Junáka
200 Kč Kamil Lhoták
200 Kč Postaven Obecní dům v Praze
500 Kč Jiří Trnka
200 Kč Zahájení výuky na pražské konzervatoři
200 Kč První veřejný let Jana Kašpara
200 Kč Jiří Melantrich z Aventina
200 Kč Petr Vok z Rožmberka
500 Kč Karel Jaromír Erben
Počet vydaných kusů je vždy přísně omezen. Stříbrných mincí bude vydáno max. 50.000 ks každého motivu a u zlatých mincí je náklad stanoven na pouhých 25.000 ks.