ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Prodej zlata MMF
Mezinárodní měnový fond (MMF) hledá cesty, jak zvýšit své příjmy pro poskytování levných půjček chudým zemím.
MMF PRODÁ STOVKY TUN ZLATA
Washington – Součástí plánu, který zástupci členských zemí schválili letos v dubnu, je i prodej významné části zlatých zásob. Na trh organizace uvolní 403,3 tuny této komodity. Částku fond oficiálně odsouhlasil v září.
TRH DRAHÝCH KOVŮ NARUŠEN NEBUDE
Objem zlata, který chce MMF prodat, představuje přibližně osminu jeho zlatých zásob. Činitelé přitom slibují, že tímto počinem světový trh s drahými kovy nenaruší. Zlato bude totiž fond uvolňovat postupně v průběhu několika let a trhy budou vždy s předstihem upozorněny. Centrální světové banky od letošního září omezují prodej zlata z rezerv oficiálních institucí na 400 tun ročně a dvou tisíc tun v časovém rozmezí pěti let.
CENTRÁLNÍ BANKY ZÁJEM NEMAJÍ
Pro Mezinárodní měnový fond by bylo výhodné zlato prodávat přímo centrálním bankám. Podle agentury Reuters však žádná zájem neprojevila, takže se MMF bude muset obrátit na trh.
Víte, že …
Mezinárodní měnový fond je organizace přidružená k OSN? Za cíl si klade usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež se dostaly do hospodářských problémů. Vrcholným orgánem MMF je Sbor guvernérů, který zastupuje jednotlivé členské země. Fond sídlí ve Washingtonu ve Spojených státech Amerických a má 185 členů.
Mezinárodní měnový fond (anglicky International Monetary Fund) byl založen 22. července 1944 na Měnové a finanční konferenci v Bretton Woods v americkém státě New Hampshire. Následujícího roku v prosinci Články dohody podepsalo devětadvacet vlád, včetně československé. Ta se předtím, ještě jako vláda exilová, na přípravě smlouvy rovněž podílela. Finanční operace fond zahájil 1. března 1947. Společně s MMF (IMF) začala působit i jeho sesterská organizace Světová banka.
Ze světa kovových známek (26)
České chmelové známky I
Chmelové známky jsou svým počtem nejobsáhlejší skupinou českých peněžních (hodnotových) známek svým výskytem koncentrovanou na poměrně malé teritorium Žatecka, Lounska a Rakovnicka a v menší míře na regiony Úštěcka, Litoměřicka, Roudnicka a Mělnicka.
Chmelové známky, jež patří do kategorie pracovních či mzdových známek, měly dvě hlavní funkce, jako stvrzenky potvrzovaly množství odvedené práce a coby poukázky nárok na finanční odměnu. V ojedinělých případech se jimi dalo platit tam, kde byla známa jejich hodnota, kupříkladu v hostinci, který patřil zaměstnavateli. Cena za načesaný věrtel byla domluvena mezi chmelaři a česáči pro každou sklizeň a v meziválečném období se pohybovala kolem tří korun. Za práci nad normu a o nedělích byly příplatky. Z hlediska způsobu v ýroby lze chmelové známky rozdělit na takzvané kovářské, zhotovené z ústřižků plechu místní kovárnou či podomácku (obr. 1), a známky ražené jako mince v odborných závodech - ražebnách. Zde se zaměříme na druhý ty p, známky ražené strojně. Většina českých odborně ražených chmelov ých známek je z ikonograf ického hlediska poněkud uniformní. Na lícní straně je uvedená zpravidla celá adresa v ydavatele, na rubu hodnota 1/42 , 1 věrtel nebo Viertel či písemný údaj, že jde o chmelovou známku (Známka na chmel, Chmelní známka, Hopfenmarke apod).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
