ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (40)
Dodatky a doplňky
Seriál Ze světa kovových známek dovršil tímto pokračováním již 40 dílů. Za dobu od uveřejnění úvodní části v časopise Mince a bankovky číslo 4/2010 došlo k objevům řady pozoruhodných známek z oblastí již v seriálu popsaných. Jako doplněk některých dílů zde uveďme zajímavé neznámé či opomenuté účelové známky.
3. díl zaměřený na spolkové známky, (M&B 3/2011), možno doplnit ražbou, kterou v Prachaticích vydal c. k. privilegovaný sbor ostrostřelců. Rubní legenda ukazuje, že šlo patrně o speciální známku pro členy spolkové hudby (obr. 1).
K 5. pokračování, jež bylo věnováno v ý tahov ým známkám, (M&B 1/2012), nutno doplnit známku tehdy neuvedeného zhotovitele v ý tahov ých známek. V nabídkovém katalogu ražebny W. Fischer z Karových Varů – Rybářů je vyobrazeno také několik účelových známek jako ukázka produkce závodu z této oblasti drobné plastiky. Jednou z nich je výtahová známka bez uvedené provenience pro Haus Rheinland (obr. 2). Dům s názvem Rheinland nebyl v Karlových Varech ani jinde v Čechách nalezen. Označení účelu známky AUFZUGMARKE není u nás známé na žádné známce, vyskytuje se pouze na německých a rakouských známkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
100. VÝROČÍ BITVY U ZBOROVA Pamětní mince 500 Kč 2017
Jedinou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 500 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí bitvy u Zborova, kterou vydala Česká národní banka 28. června 2017 na základě vyhlášky č. 169/2017 Sb.
Jde o druhou minci z volného cyklu s motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatného československého státu.
Koncem roku 1916 začala ruská carská armáda připravovat velkou ofenzívu na východní frontě Velké války. Po Únorové revoluci převzala tyto přípravy Prozatímní vláda a operaci pojmenovala podle ministra války Kerenského ofenzíva. Ruská vojska zaútočila 1. července 1917 v Haliči na pozice rakousko-uherské a německé armády a 2. července proběhla v rámci této ofenzívy bitva u Zborova. S ohledem rostoucí nespolehlivost ruské armády chtěl její vrchní velitel generál Brusilov využít všech bojeschopných oddílů z řad dobrovolníků. Této možnosti využila i 1. československá střelecká brigáda, složená ze tří pluků, tvořených převážně dobrovolníky o síle kolem 3500 vojáků, kteří i přes špatnou výstroj a výzbroj prorazili rakousko-uherské linie na vedlejším směru ofenzívy. Rusko bohužel úspěchu československých legionářů příliš nevyužilo, po počátečním úspěchu ruská armáda ustoupila a samotná Kerenského ofenzíva skončila neúspěchem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
