Jak se dělá mincovna (14) Ražba pamětní stříbrné mince
Vznik nové české měny v roce 1993 byl pro naše obyvatelstvo presentován novými bankovkami a oběžnými mincemi
, které svým charakterem naplňovaly nejen symboliku nově vzniklého státu, ale především sloužily jako oběživo, na které si lidi velice snadno zvykli. Jen sběratelé si uvědomili, že je nutné si uschovat staré československé drobné na památku, protože už se nikdy nebudou nově emitovat a všechny, které ČNB stáhne z oběhu, skončí v hutích a stanou se obecným kovem k průmyslovému využití. Uschovávat takové staré neplatné mince jako nějaký poklad má možná smysl pro generace, které je objeví tak nejdříve po 300 letech. To historici budou psát, že Československo bylo jen krátká dějinná epizoda dvou malých národů ve Střední Evropě.
Jiný osud je určen mincím z drahých kovů. Jejich historický odkaz se naplňuje určitě rychleji. Mince z drahých kovů svoji hodnotu představují v několika základních rovinách. Drahý kov, nejčastěji stříbro, lidstvo miluje od odjakživa. Hodnotu, kterou vyjadřují ve svém nominálu ztrácejí zcela výjimečně, spíš naopak. Jejich sběratelská hodnota rovněž nepodléhá zkáze. Navíc stříbrné mince jsou většinou malým uměleckým dílem, zpravidla portrétním ve spojení s panovnickým erbem nebo státním znakem, případně vyjadřují konkrétní historický odkaz.
Určitě by se dala vyjmenovat celá řada dalších aspektů, které vedly ČNB k rozhodnutí emitovat pamětní stříbrné mince nominálu 200 Kč.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
Mince s meteority
Nové stříbrné australské mince obsahují úlomky meteoritu, který dopadl na planetu Země před 4000 lety. Byl nalezen na Campo Del Cielo ( Nebeské pole ), které se nachází v Argentině.
Nové stříbrné australské mince obsahují úlomky meteoritu, který dopadl na planetu Země před 4000 lety. Byl nalezen na Campo Del Cielo ( Nebeské pole ), které se nachází v Argentině.
První zmínky o tomto regionu nacházíme už v roce 1576, kdy se tehdejší španělský guvernér dozvěděl od indiánů o oblasti plné železa. Podle indiánských legend měly kdysi dávno spadnout z oblohy obrovské železné kameny. Jak se ukázalo, indiánské legendy měly pravdu. Indiáni pojmenovali oblast Piguem Nonralta, což Španělé překládali jako Campo del Cielo (Nebeské pole). Expedice, které prozkoumaly Campo del Cielo potvrdily, že na místo kdysi dopadlo velké množství železných meteoritů.
Nna území o rozloze 3 x 20 kilometrů se podařilo najít 26 kráterů. Jejich staří se odhaduje na 4 až 5 tisíc let. Kromě kráterů zde bylo nalezeno taky velké množství meteoritů. Největší z nich byl objeven v roce 1969 v hloubce 5 metrů a dostal jméno podle provincie El Chaco. Jeho hmotnost 37 tun ho pasuje na druhý nejhmotnější známý meteorit.
Meteority jsou složeny především ze železa, zbytek tvoří nikl (6,67%), kobalt (0,47%), fosfor (0,25%) a stopové množství dalších prvků jako germanium, iridium a gallium.
Podobné australské mince s drahými kameny, které byly na náš trh uvedeny začátkem roku byly vyprodány během jediného dne. Viz. článek.
Mince, které si mohou zájemci objednat na Zlatemince.cz nebo přímo zakoupit ve specializované prodejně v budově Obecního domu v Praze se české sběratelské veřejnosti představí taky na výstavě Sběratel 2009, která proběhne ve dnech 3.-5. září na výstavišti v Holešovicích.
