Gustav Klimt - stříbro patina

Gustav Klimt
(14. července 1862 Baumgarten u Vídně – 6. února 1918) byl rakouský malíř.

Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic[1], připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otvírají v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracují například z věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer - díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Jablonci nad Nisou.

Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za, který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 umírá umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst.

Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, přijímá porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci zakládají roku 1897 secesi. V témže roce maluje Klimt své první krajinomalby.

Roku 1898 umělec realizuje plakát pro první výstavu Secese a účastní se přípravy časopisu "Ver Sacrum". Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě brání Franz Wichkoff. Obraz získává zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. 1905 Klimt odkupuje od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opouští Secesi a zakládá novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkává s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově. V důsledku krvácení do mozku zemřel 6. února 1918 ve věku 56 let.