ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Šperkař Jiří Urban zhotovuje další repliku koruny, tentokrát Svatováclavské!
Známý turnovský šperkař je historicky prvním umělcem, kterému byla dána možnost zhotovit věrné repliky dvou vrcholných středověkých prací – koruny císařů říše římské a koruny Svatováclavské.
Turnov - „Korunu svatého Václava nechal zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci v roce 1347, je to zcela jistě jedna z největších českých středověkých památek. Svatováclavskou korunou byli korunováni všichni králové a císaři až do 19. století. Je to mimořádná příležitost, pokusit se o věrnou repliku této koruny. V Turnově tak po letech zase vzniká další kopie nejvzácnějších českých klenotů,“ uvedl Jiří Urban. Ten repliku Svatováclavské koruny zhotovuje na objednávku při příležitosti velké výstavy Praha lucemburská, která se uskuteční letos na podzim. „Koruna musí být hotová do poloviny října, bohužel na ni mám jen pár měsíců. Zakázku jsem získal letos na jaře. Nebudu s ní tedy moci trávit tolik času, jako s předchozí replikou říšské koruny,“ připomíná Urban svoji loňskou práci. Svatováclavská koruna je penězi nevyčíslitelný klenot. Originál je spolu s jablkem, žezlem a ostatními částmi korunovačních klenotů uložen v pražském chrámu sv. Víta, chráněn je sedmi zámky, k nimž má klíč sedm představitelů české národní státnosti (prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, předseda vlády, pražský primátor, arcibiskup a probošt kapituly). V současné době existují hned tři repliky koruny sv. Václava. Jedna je součástí různých expozic, kterými se Česká republika prezentuje ve světě, druhá je trvale umístěna ve Vladislavském sále na Pražském hradě a třetí v klenotnici na hradě Karlštejn. Urban pracuje na v pořadí čtvrté replice.
Patrně zatím nejdokonalejší kopie Svatováclavské koruny vznikla v turnovské umělecko-průmyslové škole v polovině 60. let minulého století (zde zhotovili na přelomu 70. a 80. let i kopie jablka a žezla). Klenoty byly k vidění při mimořádné výstavě v Muzeu Českého ráje v loňském roce.
„Jako základní materiál repliky Svatováclavské koruny bude použito zlacené stříbro, kameny nahradí věrná skleněná kompozice, na které spolupracuji s výtvarníkem Václavem Zajícem, který působí na zdejší umělecko-průmyslové škole. Na první pohled je Svatováclavská koruna jednodušší než římská, ale zdání klame. Je na ní velký podíl ruční práce, samotné osazení množství kamenů zabere spoustu času, budu muset zmobilizovat všechny síly, aby byl termín splněn. Odměnou bude především duchovní zážitek, protože po práci na replice říšské koruny mám před sebou výzvu v podobě dalšího skvostu světového významu,“ přibližuje svoji práci Jiří Urban. Na rozdíl od říšské koruny má v případě té Svatováclavské výhodu, protože má k dispozici podrobnou dokumentaci. „Mám jedno velké přání, mít obě repliky na chvíli u sebe a vyfotit si je společně,“ svěřuje se závěrem Jiří Urban. Sen se mu může velmi rychle splnit, neboť kopie říšské koruny má být k vidění v turnovském muzeu letos v září!
Kopii říšské koruny Urban po víc než roční práci dokončil vloni na jaře. Je umístěna střídavě na Karlštejně a v Praze, v informačním centru v Husově ulici. Říšská koruna patří mezi nejvzácnější evropské památky. Její originál je umístěný ve vídeňském Hofburgu. Zde měl turnovský šperkař umožněn exkluzivní přístup k originálu a mohl na místě shromažďovat potřebnou dokumentaci. Říšská koruna byla vytvořena na konci prvního tisíciletí, korunován jí byl i Karel IV. Váží zhruba 3,5 kilogramu, její průměr je 22 centimetrů a výška téměř 23 centimetrů. Složena je z osmi zdobených desek s perlami, drahými kameny a smalty.
Svatováclavská koruna, resp. její originál, váží 2,3 kg a obsahuje 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Korunu dále zdobí 20 perel. Je vytvořena z 21 – 22karátového 1 mm silného zlatého plechu. Na vrcholu koruny je kříž, v němž je prý uložen trn z Kristovy trnové koruny. Koruna má průměr 19 cm, výška koruny i s vrcholovým křížkem je též 19 cm. Skládá se ze čtyř dílů spojených závlačkami, díly, mající podobu stylizovaného květu lilie, jsou pokryty drahokamy.
Největší diamant světa
Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.
DŮL CULLINAN VYDAL VÝJIMEČNÝ DIAMANT
Johannesburg – Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.
EXPERTI URČÍ CENU
Diamant, který u odborné veřejnosti na celém světě probudil vlnu zájmu, má přesně 507,55 karátu a váží přibližně sto gramů. Jeho cena ovšem tak brzy známá nebude: experti musí vzácný kámen nejprve podrobit důkladnému zkoumání, které určí přesné parametry tohoto neobyčejného exempláře. Cena diamantů je ovlivněna několika faktory, mezi něž patří například čistota, váha, sytost odstínu a barva. Nejvíce ceněné jsou diamanty modré, červené, sytě žluté nebo růžové. Naopak k levnějším se řadí bílé se žlutým nebo hnědým nádechem. Na cenách diamantů se projevuje i možnost jejich zpracovatelnosti.
TRADICE POKRAČUJE
Největší diamant všech dob byl v roce 1905 nalezen právě v dole Cullinan, vzácný kámen měl přesně 3 106 karátů. Později byl rozdělen na devět částí, z nichž ta největší, Hvězda Afriky, se stala součástí britských korunovačních klenotů (rozměry jsou 58,9 × 45,4 × 27,7 mm). Nebyl to ale jediný exkluzivní nález z dolu nedaleko Pretorie. Z Cullinanu pochází také modrý diamant Star of Josephine, jenž byl letos v dražbě prodán za rekordní částku 10,5 milionu švýcarských franků (téměř 185 milionů korun). Důl Cullinan byl otevřen v roce 1902. Do roku 2007 jej vlastnil kartel De Beers, který je největším producentem diamantů na světě. Kvůli rostoucím dluhům však De Beers Cullinan za sto milionů euro prodal konsorciu Petra Diamonds.
PERSPEKTIVNÍ KOMODITA
Trh s diamanty zatím v České republice příliš rozšířený není, na chuť mu ale přichází stále více lidí. Investice do diamantů, podobně jako do zlata, představuje hlavně jistotu. Pro spekulativní účely se kvůli nízkým výkyvům v ceně příliš nehodí. V posledních letech rostly ceny diamantů zhruba o deset procent ročně. Výhodou je, že obchod s nimi není celosvětově nijak omezen. Největší diamant, který se prodal v Česku (2008), vážil 2,76 gramu. Jeho hodnota přesahuje šest milionů korun.