Jan Janský (3. 4. 1873 – 8. 9. 1921) – český lékař, neurolog a psychiatr. Jako jeden z prvních popsal dělení lidské krve do skupin. Janský byl také propagátorem dárcovství krve. Jan Janský se narodil na pražském Smíchově. Po maturitě na tamním gymnáziu nastoupil na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1898. Následujícího roku se stal lékařem na psychiatrické klinice v Praze a v roce 1914 tam byl jmenován zástupcem přednosty. Všechno ale změnila první světová válka, po jejímž vypuknutí působil Janský jako frontový lékař. V roce 1916 však prodělal srdeční infarkt, a proto byl ze služby uvolněn. Po válce se stal přednostou na neuropsychiatrickém oddělení ve Vojenské nemocnici v Praze.

Už na začátku své kariéry psychiatra se zabýval hypotézou, podle níž moha existovat souvislost mezi srážlivostí krve a duševní poruchou. Tuto teorii vyvrátil a výsledky bádání zpracoval do odborného pojednání (1906), které zveřejnil v roce 1907 ve Sborníku klinickém. Zde také poprvé popsal dělení krve do čtyř skupin. Janský si ale význam svého objevu zřejmě dostatečně neuvědomil, protože dále v tomto směru nepokračoval a věnoval se neurologii a psychiatrii.

K podobným závěrům nezávisle došli i další badatelé: už před Janským to byl především vídeňský biolog Karl Landsteiner: ten ale definoval pouze tři krevní skupiny. V roce 1910 zveřejnil výsledky, téměř totožné s výzkumem českého lékaře, americký imunolog Moss. O Janského práci nevěděl, později ale uznal jeho prvenství ve správné klasifikaci krevních skupin.

Jan Janský zemřel v pouhých osmačtyřiceti letech na následky chronické srdeční nemoci v Černošicích u Prahy.

Dobrovolným dárcům je v České republice udělována plaketa Jana Janského ve třech kategoriích: bronzová za deset odběrů, stříbrná za dvacet a zlatá za čtyřicet bezpříspěvkových odběrů. Podobná Janského ocenění jsou udělována i na Slovensku.