Josef Drahoňovský ( 27 . 3 . 1877 – 20 . 7 . 1938 ) – glyptik, sochař, profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Je jedním ze zakladatelů českého moderního sklářství. Významně přispěl k obrodě glyptiky. Kombinoval rytí skla s leptáním, zabýval se technologií vrstveného barevného skla. Jako sochař se zaměřil na mytologické náměty, vytvořil několik pomníků, ozdobných fasád a gotických ozdob pro chrám sv. Víta.

Josef Drahoňovský se narodil ve Volavci pod Kozákovem 27.3.1877 do rodiny zemědělců.

V roce 1890, v pouhých třinácti letech, byl pro svůj kreslířský talent zcela výjimečně přijat ke studiu na státní Odborné škole pro broušení, rytí a zasazování drahokamů v Turnově. Přijetím tak mladého chlapce porušil tehdejší ředitel školy Josef Malina předpisy. Během studií Drahoňovský úzce spolupracoval s pedagogem Karlem Zappem, od kterého získal většinu znalostí z oboru glyptiky. Už v sed¬mnácti letech byl Josef mistrem tohoto oboru. Ale vyspěl i jako malíř a sochař.

Aby si vydělal na studia na vídeňské akademii, nastoupil jako rytec v Dörflingerově dílně ve Vídni.

Avšak v roce 1896 navštívil matku a zjistil, že jeho rodiště postihla ničivá povodeň. Na nápravu škod poskytl matce většinu svých těžce vydělaných peněz.

Nakonec se pro Drahoňovského podařilo zajistit roční stipendium ke studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Tu navštěvoval v letech 1896 – 1902. Byl studentem Stanislava Suchardy a Celdy Kloučka. Na studia si ale musel přivydělávat. Pomohlo mu, že opět pracoval pro Zappa. Přál mu i rozvoj stavitelství na počátku 20. století. Ten mu poskytl mnoho příležitostí při tvorbě ozdobných fasád. Pro tyto práce ho zaměstnával C. Klouček. Drahoňovský byl také přizván i k práci na svatovítské katedrále v Praze, kde pracoval pro architekta Kamila Hilberta.

Po ukončení studií si zařídil vlastní sochařskou dílnu ve Smetanově ulici. Oženil se s Marií Černou a přestěhovali se na Vinohrady.

Od roku 1908 až do své smrti vyučoval na Uměleckoprůmyslové škole. Dekorativní modelování rozšířil o výuku glyptiky a práci se sklem. Své bohaté zkušenosti předal mnoha žákům - Ladislav Přenosil, Karel Tuček, František Přenosil, Bohumil Véle, Ladislav Havlas.

Jeho práci lze vidět na mnohých domech v Pařížské ulici a v Ulici 28. Října v Praze, v České Třebové, v Ústí nad Orlicí, v Plzni atd. Suchardovi pomáhal na fasádě tehdejšího Wilsonova nádraží v Praze.

Od roku 1918 se intenzivněji věnoval glyptice. Vytvořil díla, jejichž věhlas překročil naše hranice a Drahoňovský se stal v Evropě uznávaným umělcem.

Josef Drahoňovský zemřel 20.7.1938 v Praze. Pohřben je na Vyšehradském hřbitově.

Poznámka: Glyptika je obor uměleckého rytí, řezání a broušení drahých kamenů, minerálů, organických materiálů, kovu a skla.