KOSTNICE SEDLEC

Uprostřed hřbitova v Sedlci stojí kostelík Všech svatých, v jehož spodní kapli najdeme unikátní kostnici. Výzdoba je tvořena téměř výhradně lidskými kostmi, které byly původně poloslepým mnichem srovnávány do pyramid. Když po Josefinských reformách koupili majetek Sedleckého kláštera Schwarzenbergové, dostal interiér kostnice svou nynější podobu. Autorem unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint. Raritou je zdejší mohutný lustr zhotovený z lidských kostí, stejně jako kalichy, kříž, monstrance nebo schwarzenbergský erb. Podle odhadu je výzdoba v sedlecké kostnici tvořena ostatky asi 40 000 lidí.

Každý den se tu sejdou stovky kostlivců, kteří tu zvědavě chrastí z místa na místo a hledí udiveně na své vkusně porovnané kolegy. Tak nějak to vypadá pod rentgenem věčnosti.

Toto dílo vzniklo, aby připomínalo pomíjejícnost lidského života a fakt smrti. Lidské kosti, symbolizují zástupy těch, kteří stojí před Božím trůnem, a nikdo je nedokáže sečíst. Smrt mezi lidmi nečiní žádné rozdíly.

MEMENTO MORI
Již staří Římané přišli s rčením: „Memento mori.“ – „Pamatuj na smrt.“ Tuto větičku používali při oslavách bitevních vítězství. Římský generál jel obvykle ulicemi oslavován davy kolemstojících. Za ním stál otrok, který generálovi připomínal: „Memento mori!“ „Přestože jsi dnes oslavován, stále zůstáváš smrtelníkem.“ Upomínal jej tím ke kajícnosti a pokoře.

CARPE DIEM
Carpe diem je latinské rčení, které poprvé použil římský básník Horatius v první knize sbírky Ódy (Carmina), část XI. Do češtiny jej lze přeložit jako „využij dne“. Je vysvětlován jako varování. Vyzývá k maximálnímu využití aktuálních příležitostí, protože čas ubíhá jedním směrem a je zakončen naší smrtí.