Marie Terezie - 300. výročí narození zlato b.k.
Averz (lícní strana):
Lícní stranu vyplňuje portrét mladé Marie Terezie. V opisu vlevo jsou uvedeny letopočty 1717 – 1780, připomínající 300. výročí narození jediné české a uherské královny. Je zda také umístěna puncovní značka a značka autora. V opisu vpravo je uvedeno jméno panovnice.
Reverz (rubová strana):
Na rubové straně je vyobrazen znak Marie Terezie. Ten je tvořen symbolem říše, orlem se dvěma hlavami, který je korunován stylizovanou císařskou korunou. Na hrudi orla je položen znakový štít se 42 zemskými znaky, který je korunován královskou korunou. V kruhu kolem orla jsou umístěny další zemské znaky. V reverzu je umístěna značka Pražské mincovny.
Marie Terezie Walburga Amálie Kristýna (13. 5. 1717 – 29. 11. 1780) – královna uherská a česká, rakouská arcivévodkyně.
Jediná vládnoucí česká a uherská královna se narodila 13.5.1717 ve Vídni. Jejím otce byl, poslední Habsburk v mužské linii, císař a král Karla VI. a matkou byla Alžběta Kristýna, princezna brunšvicko – wolffenbüttelská.
Marie Terezie se 12.2.1736 z lásky provdala za lotrinského prince Františka Štěpána, založili novou habsbursko-lotrinskou dynastii. Jejich manželství lze charakterizovat jako vydařené a jejich vztah jako vřelý, což naznačuje i narození celkem 16 dětí. Mezinárodní postavení státu se snažila upevnit i sňatkovou politikou. Později se jí začalo přezdívat „tchýně Evropy“.
Marie Terezie se vlády ujala v roce 1740 po otcově smrti. Umožňovala to tzv. pragmatická sankce vydaná Karlem VI. 9.4.1713, která ovšem nebyla po chuti konkurentům usilujícím o rakouský trůn. V červnu 1741 se stala uherskou královnou, za českou byla korunována 12.5.1743 v Praze. Panovnice převzala zemi zaostalou a bez moderní armády, vystavenou navíc hrozbám sousedních států.
Už v roce jejího nástupu na trůn zaútočil pruský král Fridrich II., který požadoval odstoupení Slezska. Početně slabší a hůře vyzbrojená rakouská armáda byla poražena v bitvě u Majulowic. Tento střet zahájil období bojů o rakouské dědictví. Následujícího roku do země vpadla bavorská, saská a francouzská vojska pod vedením bavorského kurfiřta Karla Albrechta (budoucího římského císaře), jenž neuznával nárok Marie Terezie na trůn. Mezitím si však mladá panovnice dokázala naklonit uherskou šlechtu, která pragmatickou sankci uznala a zavázala se Rakousko politicky i vojensky podpořit.
Následovala další invaze pruských vojsk Fridricha II., v jejímž důsledku přišlo Rakousko o část Slezska. Za diplomatické podpory Anglie podepsala Marie Terezie s Pruskem mírovou dohodu. To ale nezabránilo Fridrichovi v další vojenské kampani v roce 1744. A protože se Rakousko ocitlo pod vojenským tlakem i ze strany Francie, podepsalo následujícího roku s Pruskem v Drážďanech mír, kterým se vzdalo nároků na Slezsko.
V roce 1745, po smrti Karla Albrechta, se manžel Marie Terezie František Štěpán Lotrinský stal římskoněmeckým císařem. Mezinárodní respekt Rakouska posílilo i spojenectví s Ruskem, jehož vládkyně carevna Alžběta I. se v roce 1746 zavázala zaútočit na Prusko, pokud Fridrich opět napadne Rakousko. Později se rakouské panovnici navíc podařilo vyjednat spojeneckou smlouvu s Francií a v koalici s Ruskem pak zatlačilo Fridricha do defenzívy. Mocenské boje nicméně pokračovaly až do roku 1763 a nepřinesly žádný významný zisk ani jedné ze znepřátelených stran.
Během válek s pruským králem se do Čech dostala nová plodina – brambora. Obyvatelé českých zemí začali brambory ve větší míře konzumovat až za velké neúrody začátkem 70. let 18. století.
Marie Terezie si uvědomovala zaostalost monarchie, a proto s pomocí schopných rádců zreformovala armádu, justici (zrušeno právo útrpné) i zdravotnictví. Dále provedla reformy ve státní správě (centralizována moc; zavedení státní byrokracie), finanční reformy (všichni platí daně; soupis půdy), hospodářské reformy (podpora manufaktur, řemesel a obchodu; výstavba silnic; sčítání lidu, domů; robotní a ohňový patent) a školskou reformu (1774 vydala Všeobecný školní řád, na jehož základě došlo k zavedení povinné školní docházky pro děti od 6 do 12 let). Sjednotila míry a váhy. Nedostatek vzácných kovů pro mince vyřešila ražbou měděných krejcarů a grešlí, přičemž pokračovala i ražba zlatých dukátů. Za její vlády došlo ke sjednocení měny a vznikly první papírové peníze.
Po smrti Františka Lotrinského 18.8.1765 se císařem římským stal královnin syn Josef II., jeden ze sedmi jejích potomků, který usedl na některý z evropských trůnů. Smrt manžela nesla velice těžce a do konce života oblékala pouze černý šat.
Marie Terezie zemřela 29. listopadu 1780 na důsledky prochladnutí při lovu. Královnino tělo bylo uloženo do rodinné kapucínské hrobky, kde už spočívaly ostatky jejího manžela a milované vychovatelky Charlotty Fuchsové.
