ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
ANTARKTICKÝ DOLAR
Charakteristika, emise
Měnová jednotka označovaná jako antarktický dolar je neplatná měna na území Antarktidy. Bankovky jsou vydávány soukromou společností Antarktickou zámořskou směnárnou.
Bankovky antarktického dolaru jsou chápány výhradně jako sběratelské předměty a větší část finančních prostředků (okolo 80 %) získaných z jejich prodeje odvádí společnost do fondu vědeckých a humanitárních projektů na území Antarktidy. 20 % výtěžku se vrací zpět do tiskáren k produkci dalších bankovek. Antarktický dolar je v ydáván pouze v podobě bankovek, které nejsou směnitelné na žádném jiném kontinentu nebo státu. Nejčastěji se jako reklamní předměty nebo tzv. fantasy issue prodávají v ekvivalentu nominální hodnoty amerických dolarů. Antarktický dolar nemá z v ýše uvedených důvodů přidělen ISO kód podle 4217. Tudíž zcela neof iciálním symbolem pro měnu je AQD, případně AQ anebo zcela jednoduše A$. Bankovky tiskla do roku 2001 British American Banknote Company. Od roku 2002 jsou bankovky tištěny v různých tiskárnách na území USA, Brazí lie nebo Mexika. Antarktické bankovky nejsou katalogizovány
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.