ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
SYRSKÁ LIBRA
Historie měnového systému (1992–1998)
Syrská libra (singulár LS nebo £S; arabsky ةريللا ةيروسلا al-Lira as-sūriyya, francouzky livre syrienne; kódu ISO SYP někdy také SY£) je měnová jednotka Sýrie a je emitována od roku 1957 Syrskou centrální bankou (Banque Centrale de Syrie; arabsky كنب يزكرملا يريسل.
Před rokem 1957 se na vydávání bankovek Syrie podílelo několik institucí, které zmíníme níže. Syrská libra se dělí na 100 qirsh1 (1/100; arabský شرق množném čísle شورق ,qurūsh, piastres v angličtině nebo francouzštině), ačkoli mince se v této hodnotě od roku 1950 již nerazí. Stojí jistě za poznámku terminologické varianty označení syrské měnové jednotky. Syrská libra je jednak označována jako libra, ale také jako lira či livre (plurál livres; emise ND (1950) Arms – Rremière Émission Issue; Pick#73–78; emitent Institut d‘Émission de Syrie; viz níže). Syrská libra byla (mimo odlišné označení u dřívějších emisí) prakticky zavedena v roce 1948 na základě parity s předchozí syrsko-libanonskou librou. Tato měnová jednotka byla obecně označována již jako syrská libra, především proto, že bankovky (ale i některé mince) měly samostatnou úpravu jednak pro Syrii a také pro Libanon. Syrsko-libanonská libra byla ustanovena v roce 1920 a měla paritu k 20 francouzským frankům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Prezident Emil Hácha
Český právník a státník na medailích
V září 1938 byl pod nátlakem britské a francouzské vlády a pod hrozbou nacistické agrese donucen prezident Edvard Beneš přijmout Mnichovský diktát, vydávající nacistickému Německu bez boje českomoravské pohraničí. Československý stát se stal obětí nacistické rozpínavosti a k německému záboru se přidal ještě zábor maďarský a polský na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině.
Na znamení nesouhlasu s nepříznivým vývojem prezident Beneš již 5. října 1938 abdikoval a vzápětí potom odletěl do zahraničí. Ani v těžkém pomnichovském období a za druhé světové války nezůstal prezidentský úřad v Praze neobsazen. Po Mnichovu úřad zastával Doc. JUDr. Emil Hácha, alpinista, věřící člověk, výtečný právník evropské úrovně a milovník umění. Byl a patrně i zůstane jedním z nejkontroverznějších českých a československých státníků v dějinách dvacátého století. Tento po desítky let symbol zrady a kolaborace s okupanty však vzdoroval před více jak třemi čtvrtinami století hrubému nátlaku Adolfa Hitlera tvrdošíjněji, než se dosud vědělo, a proto se v období po roce 1989 hodnocení osobnosti prezidenta Háchy značně proměnilo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.